Každý volejbalový fanoušek ví o vaší hokejové minulosti. Jak na své sportovní začátky dnes vzpomínáte?
Když jsem s hokejem začínal, byl jsem ještě malý kluk, chodil jsem do první třídy. Hokej jsem si úplně zamiloval, chodil jsem na tréninky strašně rád. To mi vydrželo po celou základní školu, pak jsem to utnul až na střední.
A jak došlo k tomu, že jste se dal na volejbal?
Volejbal jsem hrál už na střední škole, bavilo mě, když se sešla parta a hrály se různé turnaje. Chodil jsem si pinknout jednou, pak už dvakrát týdně a chtěl jsem hrát čím dál víc. Sice jsem pořád myslel, že se vrátím k hokeji, ale rodiče mě přesvědčili, abych hrál volejbal.
Jak se jim to podařilo?
V té době jsem byl z hokeje vyčerpaný, zlomil jsem si nohu a na pár měsíců jsem vypadl mimo ten kolotoč. Rodiče mi připomněli, co mě na tom štvalo a proč jsem s tím skončil. Ale nechali to na mně, abych se rozhodl sám.
Marek ZmrhalNarozen: 10. srpna 1993 Výška: 203 cm Post: smečař Kariéra: Spartak Velké Meziříčí, Volejbal Brno, VK ČEZ Karlovarsko Klubové úspěchy: vicemistr Česka, 2. místo v Českém poháru Reprezentační kariéra: výběry juniorů a mužů; účast ve Světové lize 2016, v kvalifikaci o MS a na ME 2017 Věděli jste? Hraje volejbal až od kadetského věku, předtím se na vrcholové úrovni věnoval lednímu hokeji, byl obráncem Dukly Jihlava. |
Co vy a lední hokej v současné době, zahrajete si někdy?
Rád bych si zahrál, ale jsem rozumný, vím, že bych si něco udělal, protože když hraju, jdu do toho jako blázen.
Nakolik sledujete hokej v Karlových Varech?
Na hokej se moc nedostanu, jedině když přijede Jihlava, za kterou jsem hrál. Ale naše fyzioterapeutka spolupracuje s místním klubem, takže přes ní jsme se s kluky potkali, ale k většímu kontaktu nedošlo.
Co vás v začátcích udrželo u volejbalu?
Nejvíc mi dal do začátku trenér Petr Juda, ten na mě tlačil a driloval mě až do krve, dalo by se říct. Motivoval mě a já jsem to chtěl hrát pořádně. Pak to šlo dál, motivovali mě kluci okolo mě, kteří hráli na vyšší úrovni. A teď je to stejné, pořád mám chuť a chci se zlepšovat.
Vaše kariéra se jeví jako ideální, rok co rok přijde nějaký milník.
Brzy jsem se dostal do juniorských nároďáků a pořád to šlo schod po schodu výš. Vždycky, když jsem někam postoupil, chtěl jsem zase dál. Přestoupil jsem do Brna a viděl kluky, kteří hrají na nejvyšší úrovni. Pořád jsem si říkal: chci do extraligy, pak na evropskou scénu a do reprezentace.
To všechno se už naplnilo. Kam se můžete posunout v nadcházející sezoně?
Karlovarsko je super, jsem tu relativně dost šťastný. Tahle sezona je pro nás jasná motivace, protože chceme konečně výš, než být jenom na bramborovém místě. Já potřebuju, aby se mi to stabilizovalo, protože minulá sezona byla vlastně první, kterou jsem odehrál celou. Takže chci hrát stabilně, abych týmu pomohl k vyšším příčkám, nejlíp k té nejvyšší.
A vaše motivace v národním týmu?
Je nás tady hodně, každý se rve o svoji pozici, každý má motivaci, rivalita je tady zdravá. Za pár dní jedeme na mistrovství Evropy, kde budeme hrát proti tak kvalitním týmům, se kterými se jen tak nesetkáme, takže hrát chce každý. Budeme se snažit udělat malý zázrak, abychom tam udělali něco víc, než jenom odehráli tři zápasy.
