V závěru kariéry blokařku Ivanu Plchotovou trápily zdravotní potíže. Ostatně kvůli problémům s patou rodačka z Hustopečí ukončila kariéru v mateřské TJ Ostrava.
„Teď se cítím fyzicky výborně,“ řekla. „Nebolí mě záda, kolena, nic.“ Přitom neustále běhá kolem zákazníků. „Lítám tady dvanáct hodin. Ale volejbal byl pro mě dobrá kondiční příprava na fyzickou práci. Tím, že denně neskáču, nedřu v posilovně, je to ideální práce. Byla jsem na ni připravená.“
Přesto změna profese pro ni zpočátku byla hodně těžká.
„Vždyť volejbal jsem hrála dlouho. Kolik? Dvacet pět let. Teď se na něj ráda podívám v televizi, ale že bych chtěla zažívat tu stejnou přípravu... Ráno vstát a vědět, že mám před sebou dva tréninky, nebo zápas, rozcvičky a furt to samé tolik let. Už to chtělo změnu. Ráda volejbal sleduji, ale spíše mužský, protože u ženského se často není na co koukat.“
V Polsku ji několikrát lákali, aby ještě hrála. „Nějaké pokusy byly, ale spíše šlo o nižší soutěž.“
Za sebou má úspěšnou kariéru. S českými juniorkami byla v roce 2000 mistryní Evropy. Patnáct let hrála v cizině, převážně v elitních italských a polských klubech.
V Ostravě zmrzlinárna nevyšla
S manželem plánovali, že budou vyrábět vlastní gelato v Ostravě. Leč usadili se v Gliwicích, v Polsku, kde působila šest sezon v týmech Muszynianka Muszyna, s níž v roce 2009 získala titul, a Dąbrowa Górnicza. Proč si vybrali Gliwice?
„Chtěla jsem být blízko Česka, blízko rodiny a tady to je skoro střed Evropy,“ směje se. „Máme to blízko na tři letiště – do Ostravy, Katowic, Krakowa a daleko není ani do Wroclawi.“
„Volejbal byl pro mě dobrá kondiční příprava na fyzickou práci.“ Ivana Plchotová, bývalá volejbalová reprezentantka |
Podotkla, že původně své podnikání s manželem opravdu směřovali do Ostravy. „Jenže v Česku jsme na start nedostali od banky půjčku. Všude nám tvrdili, že zmrzlina u nás není dobrý byznys. Za to v Polsku jsme půjčku dostali hned. Teď děkuji českým bankám, že jsme tady.“
Přiznává, že trochu jí je líto, že není v Ostravě. „Ale Češi na zmrzlinu vážně nejsou. Jezdí však za mnou kamarádky a jejich kamarádky... Zmrzlinu chválí. K tomu mi říkají, že u nás doma bychom tak neprosperovali. Češi jsou fakt pivaři, se zmrzlinou je to asi marné.“
Ivana Plchotová upozornila, že Gliwice jsou čtvrté nejvíce se rozvíjející město v Polsku. „To znamená, že lidé tady rádi chodí ven, nežijí jen doma. Navštěvují restaurace, zajdou na zmrzlinu.“ A často k Ivaně Plchotové.
„Kolikrát je tady úplný blázinec. Davy. Otevřeno máme skoro rok a půl a musím říct, že to byla skvělá volba. Až na to, že mám strašně moc práce,“ směje se. „Ale díkybohu, že to tak je.“
Zákazníci Plchotovou poznávají
Někteří zákazníci vědí, že chodí na gelato k někdejší špičkové volejbalistce. „Sem tam někdo přijde, kouká na mě a nic neřekne. Podruhé přijde a hlásí: Já jsem tušil, že vás znám z televize. A dokonce jeden pán mi připomněl, že byl na mistrovství Evropy v Katowicích a fotil se se mnou. Lidé v Polsku mají volejbal rádi a díky tomu si pamatují hráče i hráčky. Ale že by to pomohlo k úspěchu našeho gelata, to asi ne.“
Dodala, že už slyšela, jak se lidé baví, že jdou na zmrzlinu k té Češce, nebo k té volejbalistce. „Říkají: Do tej Czeszky. Poláci nás opravdu mají hodně rádi. A jelikož můj muž je Ital, což je země známá gelatem a volejbalem, tak to je pro nás ještě lepší. Docela jsme tady zapadli a cítíme se tu dobře.“
V prodejně, kde mají i posezení, visí na zdech staré fotky. Mimo jiné s pradědečkem Ivanina manžela, který vyráběl gelato i v Německu, když byla v Itálii v polovině minulého století krize. „Mám to v srdci,“ říkal Valerio Savio, rovněž bývalý volejbalista, své manželce. A začal se výrobou gelata zabývat.
„Když Valerio dělá hruškovou zmrzlinu, musí si hrušky sám očistit. Když višňovou, musí si každou višeň vypeckovat. To je strašná dřina,“ podotkla Ivana Plchotová.
Na řemeslné výrobě si ale zakládají. „Děláme poctivé gelato. Žádné extrakty a sušené mléko. Masově dělaná zmrzlina je jedna bílá hmota, do níž se dosype prášek s příchutí. My používáme přírodní suroviny, takže v pistáciové zmrzlině jsou opravdu pistácie. Každý šmak, vlastně příchuť, má svou recepturu.“
A jak někdejší špičková volejbalistka dodala, už vyzkoušeli na sto různých druhů gelata. Volejbal je pro ni už minulostí.
