Volejbalisté Zlína museli spolknout nepříjemnou porážku od Brna.

Volejbalisté Zlína museli spolknout nepříjemnou porážku od Brna. | foto: Dalibor Glück, MAFRA

Hazardujeme se jménem klubu, říká kouč volejbalistů Zlína

  • 0
Psal se rok 2000, hvězdný tým zlínských volejbalistů hrál zápasy prestižní Ligy mistrů a právě se vrátil z belgického Maaseiku, kde předvedl excelentní výkon. A do toho se zničehonic objevil propadák v domácí soutěži: porážka s Brnem plácajícím se u dna extraligy.

"To je jediný podobně hrůzostrašný zážitek, ke kterému bych dokázal přirovnat náš čtvrteční zápas," prohlásil mimořádně rozčilený Roman Macek, kouč a manažer zlínské Fatry, po prohře 0:3 - znovu s Brnem usazeným na samém konci tabulky.

"Samozřejmě, porážky, které vás bolí, občas přichází, ale tato je zcela zbytečná," doplnil kouč pátého týmu tabulky.

Jaké jsou vaše dojmy z prohry?
Jsem z toho hodně rozčarován a nedovedu se v porážce moc vyznat. Nevím, jestli došlo k nějakému podcenění, nekoncentraci nebo výpadku formy.

Jak jste porážku zhodnotil v kabině?
Já jsem dost emotivní člověk, ale normálně se snažím ovládat. Už při samotném čtvrtečním zápase mi to však šlo těžko. Na prvním tréninku budu hodně nepříjemný, hodně konkrétní.

Zaslouží si vaši hráči za předvedený výkon i nějaký trest?
Jsem trošku ve schizofrenní situaci, když jsem zároveň trenérem i jedním ze dvou nejvýše postavených lidí v klubu. Kdybych proto chtěl k pokutě sáhnout, nemusel bych se nikoho ptát. Právě proto ale tyto prostředky zásadně nepoužívám. To ale nic nemění na tom, že podobné propady beru smrtelně vážně a nějaké zákroky podnikneme. Vůbec to ale nesměřuju do oblasti pokut. Hráči si podobné hazardování se jménem klubu nemohou dovolit.

Bylo už při přípravě cítit, že zápas nemusí skončit dobře?
Abych řekl pravdu, když se teď zpětně dívám, tak možná jo. Nicméně bylo pro mě obrovsky skličující, že mančaft nezareagoval na vývoj prvního setu, kdy bylo jasně vypovídající, že si zahráváme. Napočítal jsem tam šest sedm neproměněných míčů po zpracování jednoduchého útoku soupeře. Bylo naší povinností vyhrát 25:15 a my jsme místo toho za stavu 17:14 vyrobili neuvěřitelné chyby, nechali jsme soupeře dojít do koncovky, ve které jsme navíc úplně lajdácky promrhali dva setboly.

Dostalo se díky tomu Brno do mimořádné formy, nebo se utkání dalo ještě zlomit?
Určitě šlo něco dělat. Věřil jsem v to, že zápas i nepříznivý vývoj obrátíme, ale mám pocit, že jsem byl jedním z mála. Ve třetím setu se opakovala situace z první sady, ale už možná chyběla hráčům sebedůvěra, nebo možná čekali, že se to nějak otočí, jako se nám to povedlo s Ústím a v Příbrami. K tomu je ale potřeba vyvinout úsilí, které nám tentokrát zcela chybělo. Forma některých hráčů byla špatná, to je bez diskuse. Jsem dost zklamaný.


Sport v roce 2024

4. - 26. 5. Cyklistické Giro d´Italia
10. - 26. 5. MS v hokeji, Praha a Ostrava
26. 5. - 8. 6. Tenisové Roland Garros, Paříž