Vytáhlý ranař s bílou kšiltovkou. Tahle klasická Berdychova charakteristika už tak úplně neplatí. V sobotu v Melbourne Parku na kurtu číslo 17 pod dohledem kouče Daniho Vallverdua tloukl do míčů bez čepice, podobně jako na přípravném turnaji v Dauhá.
„Pokud nepřijdou šílená vedra, jako tu byla loni, nastoupím bez ní,“ řekl před pondělním utkáním 1. kola proti Kolumbijci Fallovi.
Baseballová čepice k vám patřila snad odjakživa. Co že jste ji odhodil?
Říkal jsem si, že pokud je čas na změnu, tak se vším všudy.
Zdá se, že vám nový tenisový život svědčí. Je to tak?
Zatím všechno běží dobře tak, jak by mělo. Jsem rád.
Vyměnil jste trenéry. Cítíte nový impuls?
Ten rozhodně hraje obrovskou roli. Nové zkušenosti mi dávají nový pohled, novou chuť. I cíle jsou postavené trochu jinak. Funguju v jiném režimu. Je to lepší.
V čem konkrétně?
Těžko vybírat jednu věc. Máme krátkodobější i dlouhodobější plány rozprostřené přes celou sezonu. A pak věci, na kterých pracujeme denně. Chci se maximálně připravit na zápas a co nejvíc využít času na trénink. Abych měl v rukou všechny trumfy, až přijdu na kurt. Ať už jde o můj pocit ze hry nebo o taktickou stránku.
Přímé přenosyAustralian Open živě Sledujte špičkové duely online na TV Tipsport 1:05 G.Dimitrov - D.Brown |
V Dauhá to vypadalo, že jste se vrátil k dravějšímu stylu. Že víc riskujete. Je to záměr?
Jo, i to je určitá změna a cíl, co můžu do hry vrátit. Víc se pokusit diktovat tempo. Zároveň je ale potřeba mít i druhou variantu. Mít ty možnosti natrénované a pak si na kurtu podle situace vybírat, co je lepší.
Je teď obtížné se znovu nutit do útočení?
Nějak extra jsem o tom nepřemýšlel. Nehodlám to teď najednou za každou cenu hrnout. Spíš to vzniklo ze všech tréninkových cvičení. Je super, že to co udělám v tréninku, se mi relativně snadno daří převést do zápasů.
Venezuelský kouč Vallverdu, švédský fyzioterapeut Bastholt, chorvatský kondiční trenér Simčič. Jak funguje váš mezinárodní tým?
Jde to nad očekávání v pohodě, jsem mile překvapený. Všichni jsou tak velcí profíci s tolika zkušenostmi, že nemohl být problém. Každý je schopný si dělat to svoje nezávisle na druhých. Máme rozdělenou práci i volný čas.
Jak vyvíjí váš vztah s Vallverduem?
Když na začátku všichni zmiňovali, že je mladší než já, vůbec jsem to neposlouchal. Díval jsem se hlavně na jeho zkušenosti, které má ze spolupráce s Andym Murraym. Jsou k nezaplacení. Je skvělý člověk a já mu jeho pozici usnadňuju tím, jaká jsem povaha. Má to asi daleko jednodušší, než to měl předtím (s Murraym). O všechno se stará, já nemusím vůbec nic řešit. Mám stoprocentně čistou hlavu na trénink, na ty dvě tři hodiny, a pak zase můžu vypnout.
Jsou tréninky s ním o hodně jiné než předtím s Tomášem Krupou?
Ano, nejsou stereotypní… Jde o detaily, které pak udělají velký rozdíl. A taky o objem. V kondiční přípravě i na kurtu s Danim ho byla daleko větší porce. A o tom to přesně je. Potřebuju mít z tréninku nahrabáno co nejvíc a přenášet do zápasů co nejvíc variant.
Australian OpenVše o prvním grandslamovém turnaji sezony ve speciální příloze |
Myslíte, že v tomhle Vallverdua inspiroval Ivan Lendl?
Jasně, i tímhle to může být. Dani s Ivanem pracoval dva a půl roku, i tyhle zkušenosti může mít od něj. Ale ať je to cokoliv, je to najednou nový pohled, který přišel z venku. Je přesvědčený o tom, že tohle je ta pravá cesta. A já mu věřím.
Jak by se tedy měl měnit váš projev na dvorci?
Dani má hráče dokonale přečtené. Dokáže skvěle poskládat taktiku na soupeře. Nezáleží jen na tom, co si mezi sebou povíme, ale on to dokáže mít spojené s tréninkem. Chci víc využívat šancí, kdy můžu jít k síti. Víc si pomáhat forhendem po lajně, který jsem moc nepoužíval. Docela dost jsme zapracovali na servisu.
Pořád se vám nepodařilo vyhrát grandslam. Vrháte se do nové sezony s ještě větším odhodláním?
Už jen ty změny ukazují, co tomu obětuju. Ale když o tom budu jen mluvit, nepomůžu si. Nejlepší je být co nejlíp nachystaný, pak může přijít výsledek.
Bude vám třicet. Cítíte větší naléhavost?
Ta není potřebná ani prospěšná. Musím do toho znovu šlapat. Velký výsledek je až na konci dlouhé cesty. Barák nezačnete stavět od střechy. Začínáme od základů a na to, jak málo času máme za sebou, je ta změna cítit. Pokud to tak půjde dál, nebojím se ubíhajícího času ani stárnutí. Jasně, na spoustu grandslamů to už nevypadá, ale snažím se pořád alespoň o ten jeden.
