Jak moc se věci změnily! Jen málokdo má totiž image takové mašiny na úspěchy jako švýcarský tenisový elegán. Poprvé slavil v únoru 2001 v hale v Miláně, o uplynulém víkendu pak přidal „zářez“ číslo 101. V Miami načal druhou stovku titulů, ztrátu na Jimmyho Connorse v historickém žebříčku stáhl už jen na osm pohárů.
Tři ztracené fiftýny na servisu a 101. titul. Federer jasně dobyl Miami |
„Roger je někde jinde,“ sklonil se poražený finalista John Isner a na kurtu mu říkal: „Kéž bys jen tak nekončil s kariérou. Kéž bys v ideálním případě nekončil vůbec!“
Federer je zpět v mistrovském rozpoložení. Od Australian Open sehrál tři turnaje - dvakrát zvítězil, jednou padl ve finále, souhrnná bilance zní 16-1.
„Proto pořád hraju tenis,“ kývl na Floridě s pohárem v ruce. „Žene mě touha získávat velké tituly - a tento patří k největším. Jsem z toho nadšený, v extázi. Ukazuje mi to, že celý proces funguje: mám dobrý tým, dobře pracuju na kurtu, umím se dobře takticky připravit, klást důraz na správné věci. Potřebuju cítit, že si tenis užívám.“
A jak by si ho nemohl užívat?
Věci se najednou zase vyvíjejí ku jeho spokojenosti. Novak Djokovič končil „sluneční double“ v Indian Wells a Miami dvakrát brzy, fyzicky dobitý a rozladěný tenisovou zákulisní politikou. Rafael Nadal nenastoupil, šetří tělo na antukové galeje. Andy Murray, poslední z legendární velké čtyřky, jen věří, že mu po patáliích s kyčlemi bude dopřána rozlučka ve Wimbledonu. Na žádné tituly to pravděpodobně už nebude.
To Federer je zase jako mladík.
„Posledních pár měsíců si nemusím brát jediný prášek na bolest,“ pronesl spokojeně 37letý král. „To je v mém věku ohromná věc!“
Grandslamů má nejvíce ze všech - 20. Nadal ztrácí tři, Djokovič pět. V Miami si pak zlepšil pozici i v jedné netradiční, ale o to zajímavější statistice.
Součet „velkých titulů“ (z grandslamů, akcí Masters 1000 jako nyní na Floridě a z Turnajů mistrů) vytáhl na 54. Djokovič ho v Miami mohl vyrovnat, ale zůstává na 52, Nadal má takových 50.
Je to patrně ještě lepší ukazatel než „jen“ oslavy v Melbourne, Paříži, Londýně a New Yorku. Ukazuje širší souvislosti, schopnost vítězit od ledna do listopadu, vždy a všude.
Jako v Miami, kde vyřídil hvězdičky z nové vlny (Shapovalov, Medveděv) i dvoumetrové dělostřelce (Anderson, Isner). Je-li zrovna zdráv, má recept na všechny.
Milníky1. titul (Milán, 2001) 1. grandslam (Wimbledon, 2003)   1. Roland Garros (2009) 100. titul (Dubaj, 2019) |
„Hraju úplně jinak než ve svých začátcích,“ říká. „Je to docela zajímavé. S věkem měníte pohyb, pečlivěji si vybíráte, kdy zrovna šlápnout na plyn. Ale taky mě zocelilo, že jsem mezi profesionály vstoupil v éře servis-volej. Když borci jako Pete Sampras dostali šanci, dali vám to pocítit spoustou různých variant,“ srovnává s dnešním důrazem na servis.
Časy a styl se mění. On ne. Ale to neznamená, že by cokoli dostal zadarmo, vždyť přicházejí dva obrovské vrcholy, k nimž bude muset absolvovat úmorné tenisové výšlapy: antuka a grandslamy.
„Tělo na mě poslední dobou křičelo: Dej mi vydechnout! Čeká mě pár týdnů volna,“ těší se - ale část času stráví dřinou. Tak, aby byl plnohodnotně zpět na oranžový povrch.
„Loni jsem na antuce neodehrál jedinou výměnu,“ připomíná. Naposledy na ní nastoupil do turnaje v roce 2016 v Římě. „Ani už nevím, jak se po ní klouže,“ culí se. „Bude to zajímavá výzva a vím, že mě bude bolet. Chci hrát bez tlaku. Když to nevyjde, nejspíš si řeknu, že se to dalo čekat. Když to vyjde, paráda. Chtěl bych zase hrát na antuce krásný tenis - což jsem uměl.“
Z košatého stromu 101 úspěchů jich na antuce vyrostlo „jen“ 11, na Roland Garros kvůli Nadalově absolutní dominanci jediný.
I na grandslamech ale Maestro zažívá pauzu, naposledy vyhrál v lednu 2018 v Melbourne; na posledních třech pak nezvládl duely, které mu v minulosti nečinívaly potíže. Po fenomenálním comebacku započatém v lednu 2017 jako by malinko zvolnil, zdálo se. Ale teď? Král je v plné zbroji.
„Jsem v dobré fázi kariéry. Cítím se superzdravý. Každý den můžu bez potíží hrát nebo trénovat - to poslední roky neplatilo,“ říká.
Možná na něj někdo v Paříži, Wimbledonu či New Yorku najde protizbraně. Možná je 109 Connorsových titulů moc. Nebo to fenomén s raketou zase všem ukáže - jako při poslední krasojízdě.
