Mischa Zverev s jejím přispěním vyřadil Andyho Murrayho. Využil příhodných okolností a při každé příležitosti se sápal na síť.
S povrchem souvisí rovněž impozantní marš Rogera Federera, dalšího tenisového dobyvatele. Není náhoda, že kromě Murrayho vypadl i Novak Djokovič, další génius pinkání od základní čáry.
A zřejmě není náhoda, že se ze ženské soutěže poroučely defenzivní hvězdy Angelique Kerberová, Simona Halepová a Agnieszka Radwaňská, zatímco ranařky postupují.
„Moderní rakety a umělé struny daly obrovskou výhodu obranářům. Potřebujeme to nějak vynahradit útočným typům,“ prohlásila legendární Martina Navrátilová.
Jak? Právě zrychlením dvorců a volbou vhodných míčů.
Na sklonku osmdesátých let řešili opačný problém ve Wimbledonu. Na trávě nebyly k vidění skoro žádné delší výměny. Třeba španělští antukáři se na slavný turnaj ani neobtěžovali dorazit.
Nový správce Eddie Seaward místo směsi jílku vytrvalého a kostřavy červené zasel pouze jílek. Na hustším a odolnějším pažitu balony začaly skákat výš, utkání přestala být nudnou přehlídkou drtivých servisů.
Extrémy diváky odrazují, žádoucí je pestrost stylů a jejich konfrontace. Tenisoví šéfové proto musí najít správnou rovnováhu a taky podporovat rozdílnost podmínek na turnajích. V Melbourne se na stadiony vrátila zábava.
„Snad tenhle krok inspiruje další organizátory i hráče,“ říká Navrátilová. Sama kdysi vítězila díky agresivnímu pojetí, které by snad brzy zase mohlo přijít do módy.
