Jiří Novák skoupil pro své známé z Prostějova spoustu vstupenek, proto mu spoluhráči přezdívají Hujer podle rodinného klanu z filmu Marečku podejte mi pero. V tak obtížné situaci se mohlo vědomí přátel na tribunách ukázat jako svazující. "Hodně jsem se těšil, ale vůbec nevěděl, s čím mám na kurt jít, co čekat. Naštěstí jsem proti Pavlovi neměl co ztratit," líčil své pocity. "Pak jsem viděl, jak nešťastně Bóďa prohrál a bylo mi jasné, že musím předvést svůj nejlepší možný výkon."
To se mu podařilo bezezbytku. Svého soupeře si vodil po kurtu tvrdými údery a mohl se opřít i o dobré podání, v začátku roku ještě velkou bolest. "Párkrát se mi povedlo skvěle zaservírovat, tak jsem to zkoušel dál a dařilo se," pochvaloval si vítěz po zápase. Jeho soupeř nenašel na Novákově hře chyby. "Já nehrál tak špatně, ale on byl zkrátka moc dobrý, pořád nabuzený," zmínil Pavel důležitou stránku hry českého tenisty občas kritizovaného za vlažný projev.
Trenér a zároveň nehrající kapitán týmu Jan Kukal byl Novákovým výkonem nadšený, neměl pro něj nic než slova chvály. "Jirka předvedl skvělý výkon podobný těm letošním ve Gstaadu nebo Stuttgartu," připomněl výborné turnajové výsledky z nedávné doby. K tomu přidal, že se konečně ukazuje nový Novák. "Byl ohromně výbušný, s citem pro míč a perfektně zvládnutými základními údery," vypočítával přednosti svého svěřence. Právě výbušnost a agresivitu považoval za hlavní Novákovy devizy.
Český hráč si do utkání nesl mimo jiné potřebu trochu zchladit sebevědomé výroku Andreje Pavla. "Motivovalo mě ještě víc, co Pavel už dlouho před zápasem říkal o tlaku na náš tým. Chtěl jsem mu to vrátit, aby mu sklaplo." Povedlo se. Proti očekáváním méně zaplněná zato však dostatečně povzbuzující hala dokázala galapředstavení Jiřího Nováka náležitě ocenit.
