Sama na Masters osmkrát ovládla dvouhru (šestkrát ještě postoupila do finále) a dvanáctkrát triumfovala v deblu. Těžko si představit výraznější postavu v dějinách závěrečné akce sezony.
Co říkáte na to, že Česko má v Singapuru nejvíc hráček?
A to ještě utekla účast Plíškové! Je to neuvěřitelné. Český tenis je ve fantastické pozici. Tomáš Berdych je ve špičce chudák sám, ale holky jsou báječné, jsem na ně pyšná.
V roce 1985 jste byla v semifinále Masters vy, Mandlíková a Suková.
Ano, nebylo to špatné... V historii vlastně není doba, kdy by nějaký Čech nevyhrával. Muž nebo žena. Pořád se někdo motal nahoře. A letos byly v jednu chvíli tři Češky v top 10. Připadá mi neskutečné, že tak malá země s deseti miliony obyvatel má takové úspěchy.
Třeba pro Kvitovou jste byla vzorem. Ke komu jste vzhlížela vy?
Já sledovala Honzu Kodeše. Táta mi vyprávěl o Jaroslavu Drobném. Nikdy jsem ho neviděla naživo, ale vím o něm dost. Z dějin znám jména Karel Koželuh, Věra Suková. Já v té tradici jen pokračovala.
Kterou z hráček tu považujete za favoritku?
Je to otevřené. Každá má šanci. Chybí tu Serena Williamsová, a jakmile není na turnaji, ostatní napadne: „O. K., teď můžu vyhrát já.“ Petra Kvitová může získat na každé akci, na které nastoupí, když je v ráži. Jenže tady je povrch pomalejší, musí tu často zahrát pár úderů navíc, aby získala bod. Těžko předpovídat. Navíc jsem v neděli jako expertka propadla. Tvrdila jsem, že Aga Radwaňská může porazit Šarapovovou. A že její šance bude tím větší, čím víc se zápas protáhne.
Aha. A ona Šarapovová v závěru třísetového boje vyhrála. Přiletíte se podívat na finále Fed Cupu proti Ruskám v Praze?
Ne, nepřijedu. Doufám, že naše holky vyhrajou. Proti Ruskám jim samozřejmě strašně fandím, to je jasné. Dostala jsem pozvánku, ale letos už jsem se tolik nacestovala! Ještě minulý týden jsem byla v Číně, pak jsem na pět dní skočila domů na Floridu, teďka jsem tady. Potom budu dva týdny doma, než zase odletím do Indie na exhibiční smíšené čtyřhry.
Jak moc závisí výsledek bitvy s Ruskem na tom, zda se jí zúčastní Šarapovová?
Na ruské sestavě záleží. Bez Šarapky by to mělo být celkem jasné. Pokud přijede, bude to těsnější, ale stejně by to naše holky měly zvládnout. Nemají slabinu.
Chystají se úpravy Fed Cupu a Davis Cupu. Mohly by se nově konat jednou za rok na jednom místě. Co vy na to?
Tenisový kalendář je nabitý a sezona dlouhá. Andy Murray zvažuje vynechání Masters kvůli finále Davis Cupu. To je bláznivé. Něco se musí změnit. Máme moc zraněných. Na US Open jich v průběhu 1. kola skrečovalo jedenáct. Program potřebujeme volnější i kratší. A dost času zabírají týmové soutěže. Fajn, rozšířily se do všech koutů světa, ale hráči za to platí zdravotními potížemi.
Tenistky v Singapuru zápolí s časovým posunem. Není též problém v náročném cestování?
Ano. Na druhou stranu je to pro všechny holky stejné. A létání v byznysové třídě je teď úplně jiné než kdysi. Můžete si lehnout a spát. To se snad ani nepočítá jako přelet.
Napadlo vás někdy, jak byste obstála v současné éře?
Vždycky bych vypadla v 1. kole... Ne, myslím, že bych to zvládla. Hrála bych trochu jinak. Ale stejně bych se snažila najít cestu k síti a vzít výměnu do vlastních rukou. Tenistky jsou větší, dávají větší rány. Ale s tím bych se srovnala. A pořád záleží na tom, kdo udělá víc chyb, dá víc vítězných míčů, vycítí zlomové body a vybojuje je.
Objíždíte exhibice, komentujete. Není tenisový rok i pro vás příliš rozvleklý a vyčerpávající?
Ano, je to pro mě dlouhé. Ale naštěstí mám dost volných týdnů. Můžu víc odpočívat než holky, které musí taky trénovat.
Loni jste právě tady plánovala, že si doma na Floridě zase zahrajete hokej. Povedlo se?
Ne. V tom počasí v Miami mě to ani nenapadne. Jenom jsem si párkrát zabruslila. Ale těším se na lyže. Na Vánoce se chystáme do Aspenu.
Kdo vás sleduje na Twitteru, ví, jak často se vyjadřujete k politickým a celospolečenským problémům. Máte velkou potřebu projevit svůj názor?
Přes internet si teď můžu číst skoro cokoliv. A můžu se podělit o svůj pohled na věc. Vždycky jsem četla noviny. Táta nosil domů deník Práce. Když jsem jela vlakem z Řevnic do Prahy, zase jsem si vždycky koupila noviny. Zajímala jsem se o celý svět. To mi zůstalo.
Po hromadných vraždách, zejména na školách, horujete pro omezení prodeje střelných zbraní. Hodně vás to téma dráždí?
Necítím se bezpečně, když vidím člověka se samopalem. Nejsem v klidu, i když je to voják. Jako dítě jsem doma vídala vojáky s puškami. Jakmile zaznamenám někoho se zbraní, otočím se a jdu pryč.
