Jak moc pro něj tento skalp znamená, šlo snadno odečíst z jeho pozápasové reakce. Když při mečbolu poslal forhend přesně mimo dosah Srba, radostí se svalil na kurt a zařval si. Poté, co přijal Djokovičovo blahopřání k výhře 6:4 a 7:6, skryl obličej v dlaních, na chvíli si vychutnal ovace publika, načež se sepnutýma rukama pohlédl vzhůru.
Promítal si v hlavě všechny útrapy minulých měsíců a slavil nečekané, ale o to hodnotnější vítězství. „Už teď mi tento turnaj dá spoustu pozitivních věcí pro příští týdny a měsíce. Doufám, že jsem na správné cestě,“ povídal Veselý, nyní až 123. tenista světa, na pozápasové tiskovce.
A to pro něj akce v Dubaji ani zdaleka nekončí.
Jiří Veselý se raduje z vítězství nad Novakem Djokovičem a postupu do semifinále turnaje v Dubaji.
Po výhře nad hvězdným Srbem postoupil levoruký Čech po více než dvou letech do semifinále turnaje ATP, v pátek odpoledne se o postup do finále utká s Kanaďanem Shapovalovem.
„Titul je pořád hodně daleko, pořád mi chybějí dva zápasy. Jakmile se v pátek vzbudím, hned se začínám soustředit na další zápas. Samozřejmě je to neuvěřitelný výsledek. A budu se snažit dostat se co nejdál, možná i vyhrát titul, nikdy nevíte.“
O čem ještě na tiskovce mluvil?
O zápase s Djokovičem: „Na začátku jsem byl dost nervózní. Proti takovým hráčům je důležité začít dobře, protože jakmile hned získají brejk, uvolní se a je velmi těžké je porazit. Taky jsem byl nervózní za stavu 5:4 ve druhém setu, kdy jsem cítil, že vítězství není daleko. V tiebreaku jsem vedl 3:0 a bylo těžké zůstat soustředěný a nepřemýšlet o tom, co se stane, když vyhraju. Zápas byl hodně náročný, na konci jsem byl dost unavený. Ale možná mi to pomohlo, abych nepřemýšlel nad možným vítězstvím.“
Veselý v Dubaji senzačně přehrál Djokoviče a sesadil ho z čela žebříčku |
O dosavadním pocitu z turnaje: „I s kvalifikací jsem tu hrál pět zápasů a v hlavní soutěži jsem porazil Čiliče, Bautistu a Djokoviče, tedy tři úžasné hráče. Měl jsem velmi těžký los a nenapadlo mě, že bych se mohl dostat takhle daleko. Mám z toho opravdu velkou radost, hlavně po tom všem, co se stalo v posledních dvanácti měsících. Bylo to velké trápení, už jsem i trochu ztrácel víru. Nebylo to jednoduché.“
O loňských problémech: „Na konci loňského února jsem dostal covid a jakmile jsem po něm začal trénovat, těžko se mi dýchalo a hrálo delší dobu. Tyhle potíže jsem měl dva, možná tři měsíce. Bylo to hodně frustrující a deprimující, protože přesně nevíte, co máte dělat. A jakmile netrénuje dostatečně, nevyhráváte zápasy a všechno se na sebe nabaluje. Po třech měsících jsem konečně našel energii, abych pracoval tvrději. A pak jsme měli autonehodu a byl jsem další měsíc bez tenisu. Byl to velmi náročný rok. A dalším smutným momentem pro mě bylo, že jsem nedávno vypadl z první stovky žebříčku, protože se vždy snažím posouvat vzhůru.“
O slibném startu kariéry: „Samozřejmě je dobré, když jste úspěšní v mladém věku. Ale musíte na to být připraveni, což já nebyl. V devatenácti jsem byl nejmladším hráčem v první stovce. Najednou mě začali sledovat sponzoři, manažeři… Všichni se dívali, jak si vedu. A já nebyl schopný udělat další krok. Byl jsem 35. na světě, když mi bylo 21, ale pak se něco pokazilo. Začal jsem bojovat víc sám se sebou než se soupeři. Teď mám možná víc zkušeností a vím, jak hrát proti těm dobrým klukům. Pořád jsem v dobrém věku a myslím, že stále dokážu dobré věci.“
O první výhře nad Djokovičem z roku 2016: „I tohle vítězství možná přišlo příliš brzo. Bylo mi 22 let a myslel jsem si, že jsem na správné cestě… Ale pak jsem narazil na problém, že když jsem hrál proti hůře postaveným soupeřům, trápil jsem se sám se sebou. Říkal jsem si, co si o mně lidi pomyslí, když prohraju. Ale na to si zvyknete, přichází to s věkem a se zkušenostmi, možná i se správnými lidmi kolem vás.“
O rodině, která jej podporuje přímo v Dubaji: „Jakmile máte rodinu, úplně to změní vaše priority. A že je tu mám, je pro mě velká podpora. Nemusím přemýšlet nad tím, jestli jsou doma všichni v pořádku. Jsem rád, že tu mám i svůj tým, všichni se mi snaží pomáhat splnit cíle a každý den ze mě dělat lepšího hráče. Samozřejmě, poslední měsíce nebyly jednoduché pro nikoho z nás. Když se nedaří, ztrácíte trpělivost i víru. Proto doufám, že výhra nad Novakem a celý turnaj jsou prvním krokem správným směrem.“
