Teď, o šest let později, už je smířená s tím, že se k tenisu nikdy nevrátí. Nedovolí jí to vážná zranění obou kotníků. "Všechno se zdálo navěky. Zpočátku bylo těžké uvědomit si, že je konec," prohlásila.
Švýcarka, která dlouho žila v Česku, je nyní zástupkyní firmy Adidas. A lhala by, kdyby tvrdila, že se jí nestýská. "Hlavně když hraju pro zábavu s kamarády..." Nejhezčí vzpomínky má právě na rok 1997. "Nedávno si říkám: Páni, vždyť já tu ve finále porazila Janu Novotnou a ona byla jednou z nejlepších hráček na trávě. Wimbledon by vyhrála mnohokrát, kdyby v její éře nehrála Steffi Grafová."
Z památného finále má Hingisová doma videokazetu a občas si ji pustí. Tehdy byla ještě dítě, neměla starosti a tenis jí dělal radost. Jenže pak přišly sestry... Venus a Serena Williamsovy se objevily v době, kdy už byla světovou jedničkou. Zprvu je porážela, ale pak na jejich sílu přestala stačit.
"Díky bohu, že nedělám box. Hodně bych se rozmýšlela, než bych s nimi vlezla do ringu," směje se. "Nikdy jsem se jich ale nebála, to ony měly respekt ze mě."
Tenisově byla Švýcarka dlouho lepší, její tenis byl založen na minimu chyb. V roce 2001 porazila obě Williamsovy na Australian Open, a to během pouhých 24 hodin. "Na to nikdy nezapomenu," tvrdí.
Ale jak přiznává, Venus i Serena začaly být postupem času lepší. "Nemají jen sílu, ale i skvělou techniku. Serena vyhraje letošní Wimbledon," tipuje Hingisová.
Přiznává, že v životě udělala chyby. Rozplakala se po prohraném finále Roland Garros 1999 s Grafovou, pak se nepohodla s matkou Melanií a bez ní dostala výprask hned v prvním kole Wimbledonu od Dokičové. Před novináři utekla na Kypr.
"Tyhle věci bych vzala zpátky. Stejně jako pláč na loňském Australian Open, kdy jsem prohrála ze čtyř mečbolů s Capriatiovou." Teď má Hingisová jiný život.
Nervózně čeká, až přijdou výsledky studijního testu z Cambridge, a o víkendu si v klidu prohlédla Londýn. Smála se přesně tak jako dřív.
