V osmifinále nastoupí proti domácí Darje Gavrilovové, jíž před rokem v Melbourne senzačně podlehla Kvitová. Byl to poslední mač, v němž Kotyza vedl levačku z Fulneku. Ta se nyní zotavuje ze zranění ruky po přepadení a u protinožců se na ni kdekdo vyptává.
Jak si povede Karolína Plíšková v utkání s Darjou Gavrilovovou můžete sledovat v podrobné on-line reportáži.
„Všichni ji pozdravují, myslí na ni,“ tvrdí kouč. „Když ji propustili z nemocnice, říkal jsem jí, že je lepší spravovat ruku než přišívat hlavu. Hlavně, že zůstala naživu. Má sílu i nadhled, zvládla dost těžkých situací. Věřím, že bude v pohodě a že ji zase brzy potkáme.“
Po roce a třech dnech Kotyza usedne v Laver Areně, jeho hráčka se ve večerní partii střetne s Gavrilovovou. Jen to místo P. K. bude K. P.
Čím vás už Karolína překvapila?
Leckdy vypadá letargicky, studeně. Zajímala mě skutečnost za maskou a mile mě překvapila. Je citlivá a přemýšlivá, výborná partnerka do diskuse. Ač hraje relativně jednoduchý tenis, což mám rád, můžeme se dost bavit o taktice. Ráda sleduje tenis, kouká i na chlapy. Mně to imponuje. A musím si dávat bacha, abych před ní neplácal blbosti.
Takže jste teď v porovnání se štací u Wozniackých spokojený?
Na práci s Caroline vzpomínám jako na zajímavou zkušenost. Jak je ale hodně navázaná na tátu, můj vliv nebyl takový, jaký bych si představoval. Nebylo mě moc potřeba. Zato Kája je obklopená mladými lidmi, kteří srší energií, což mě baví.
Kdy jste si prvně pomyslel, že by vám to mohlo klapat?
Na podzim mě oslovila, vyměnili jsme si pár e-mailů. Líbilo se mi, že dokáže přemýšlet o věcech do hloubky, byť se může zdát, jako by jí všechno bylo šumafuk.
Projevuje se na ní přísná výchova? Má smysl pro disciplínu?
Jo jo. Dřív jsem slýchal: Plíškovky se nehnou, moc se jim nechce trénovat, jen se plouží po kurtu.
Není to pravda?
Pozor, její nohy měří metr dvacet, což nemá ani Tomáš Berdych. Těžko se s nimi jde do kolen. Proto vypadá, jako by běhala po štaflích. Ale ona se s tím snaží něco dělat, denně cvičí. Hlavní je, aby se vyvíjela jako hráčka a tenisová osobnost. Nejde jen o číslo na žebříčku. Tuším v ní něco výjimečného.
Narodila se jako šampionka?
Má to v sobě. Když se její přednosti vezmou za správný konec, dá se s nimi skvěle pracovat. To by vám potvrdil i Marian Jelínek, se kterým začala spolupracovat po psychické stránce. Radíme se, jak na ni působit. A ona ví, že je to důležité.
Šlechtí ji touha hledat nové cesty a investovat do kariéry?
Nejprve jsem nevěděl, že maká i na hlavě. Až když jsme spolu začali dělat, řekla mi, že viděla v psychice prostor ke zlepšení. Marian přemýšlí o sportovcích a snaží se pomoct. Má hodně zkušeností s velkými borci. A já jednoho vidím v Karolíně.
Jelínkovi se též zamlouvá její zaujetí pro tenis.
Když vidím, jak pořád dokola čumí na zápasy... Dokonce ji napomínám: „Hele, zkus to občas vypnout!“ Říkám jí Sherlock. Pátrá po výsledcích. Má je v malíku. Kde. Kdo. S kým. Sype to na mě.
Jelínka loni oslovil Karolínin přítel Michal Hrdlička. Je s vámi v Melbourne. Nevadí vám, že s vámi občas bude cestovat?
Kája mě na něj hned upozornila. Tenisový život je kočovný, ona je třicet týdnů v roce pryč. Michal má flexibilní práci, dovede si udělat čas, takže jsou spolu rádi i na turnajích.
A jaký na vás udělal dojem?
Podle mě tvoří fajn pár. Umí si ze sebe udělat legraci. Káje to vysloveně prospívá. A Michal je fajn týpek.
Víte, že by s vámi asi málokdo souhlasil?
Nepotřebuju, aby se mnou někdo souhlasil. S tímhle klukem si kdykoliv rád půjdu pokecat o filmech nebo o knížkách. Nemám úplně načtený bulvár, takže...
Pavouk ženy |
Ale asi nejste nedotčený jeho pověstí floutka a flamendra, ne?
Nejsem. Ale mé osobní zkušenosti jsou jiné.
Karolína tu má i mladého kondičního trenéra Martina Noska. Jak si v partě připadáte? Jako strýček David?
Brzo budu jako děda David! (směje se) Kluci jsou v pohodě, nechodí s otráveným ksichtem. Špičkujou se. Dovedou shodit i sami sebe – stejně jako Kája. Je mi s nimi dobře.
Pavouk muži |
Co Karolíně chybí ke grandslamovému titulu? A k pozici světové jedničky? Už teď je virtuálně třetí na žebříčku.
Vy víte, jak beru body. Zas tak moc mi neříkají. Ale pokud chce Karolína vyhrát něco velkého, musí vystoupit ze zóny vysokého standardu, ukázat něco navíc a hrát ještě kurážněji. Nesmí to nechat jen na svém podání a pak už jen – ve velkých uvozovkách – pinkat.
Potřebuje se odvázat jako Kvitová, když vyhrála Wimbledon?
Péťa, když byla v zóně, šla do returnu, chodila si pro každý míč. Kája postupně ve výměně ubírá. Měla by hrát aktivněji. Jen musíme najít rovnováhu, aby ten aktivní styl nebyl mimo její galaxii dovedností.
Jak to vidí ona?
Dobře to chápe. O jejích rezervách si myslíme skoro totéž. Ví, že se svými údery a pohybem nemůže poletovat dva metry za základní čárou po nápisu MELBOURNE. Nikdy nebude běhat jako motorové myši Radwaňská nebo Halepová. Jakmile se dostane do defenzivy, může být zle. Potřebuje proto trošičku změnit myšlení, k tomu vhodně makat na kondici. Je ochotná skládat tuhle mozaiku.
V sobotním třetím kole proti Jeleně Ostapenkové se jí nedařilo, byla pár míčů od vyřazení. Praštila raketou a nabudila se. Prospělo by jí, kdyby na dvorci víc projevovala své pocity?
I tohle je nějaký proces. Zlámala raketu, upustila nějakou páru. Když pak za stavu 2:5 ve třetím setu ucítila šanci, začala ukazovat taky pozitivní emoce. Možná jsme ji malinko vyhecovali, když jsme jí fandili z boxu. Může to vzít jako poučení: „Pokud se trochu povzbudím, můžu otočit i prohraný zápas.“ Ale nemá cenu ji do toho nutit. Na spoustu věcí si musí přijít sama, o to víc se jich pak bude držet. Diktování není ta správná cesta, lepší je debata. Po turnaji si sedneme. Řekneme si, co se povedlo, a co ne. Máme čas, vždyť jsme spolu teprve na začátku.
V září byla na US Open pouhé dva gamy od titulu. Jak blízko je mu teď, před osmifinále Australian Open?
Dva gamy jsou leckdy hodně. A nezapomínejme, že to byl první grandslam, na kterém výrazně uspěla, předtím nepřešla třetí kola. Byl to jeden výsledek.
I proto je už postup do čtvrtého kola v Melbourne úspěch?
Ano. Vím, že to nezní atraktivně, ale vážně jí vštěpuju, aby se dívala vždycky jenom na příští zápas. To vás drží při zemi. Nevyplácí se myslet moc dopředu, což si Karolína uvědomuje. Ale pokud někdo na US Open porazí Serenu i Venus Williamsovy a postoupí do finále, tak je v jeho možnostech grandslam vyhrát. Na druhou stranu jsou tady i jiné holky, které to můžou dokázat. A není jich zas tak málo.
Ví o sobě, že zvládá velké mače. Je to velké plus?
Ano. Kdyby se do finále vrátila, rozhodně by ji porážka z New Yorku netížila. Spíš naopak.
Konkurence v ženském tenisu je vyrovnaná a otevřená. Ani Serena není dlouhodobě dominantní jako dřív. Chybí tu Šarapovová, Azarenková, Keysová, Kvitová. To vše Karolíně nahrává, ne?
Taková je skutečnost. Nemá cenu z toho uhýbat, šanci má. Může se jí to tady povést.
Zatím spolu máte bilanci 8–0. Mohl byste se chvástat, že jste tenisový Mourinho, že?
No jasně! (usmívá se) Víte, jak se to říká? Závod F1 s autobusem nevyhrajete. A řidiči autobusu k vítězství nepomůže ani ferrari. Všechno si musí sednout. Ale není pochyb, že Kája je tenisové ferrari.
