Oběma je 27 let. Měří okolo dvou metrů. Nosí bílé baseballové čepice. Znamenitě podávají a na kurtu srší agresivitou. Při losu na sebe mají neskutečné štěstí. Jeden patří do Top 10, druhý se dlouho pohybuje okolo 30. místa žebříčku a nyní je 23.
Přes veškerou podobnost je jejich vzájemná bilance jednostranná, pro toho horšího devastující. Berdych - Anderson 9:0. "Něco podobného jsem rozhodně nezažil," tvrdí česká jednička. "Jestli mě někdo může nenávidět, tak je to on. Naprosto bych ho chápal."
Už vám to nějak dává najevo?
To ne. Je jasné, že po porážce člověk neoplývá radostí. Ale já měl něco podobného s Davyděnkem. Toho jsem porazil až na devátý pokus. Není to nic příjemného, ale pořád je to jenom sport.
Jak je možné, že ho stále porážíte?
Vždycky se nadřu, ale povede se mi zvládnout důležité chvíle. Tentokrát jsem hlavně spokojený s tím, jak jsem otočil čtvrtý set. Byl jsem dole (2:5) a dokázal jsem využít šance, které se objevily.
Podobně jste obrátil první sadu při minulém utkání s Andersonem v Madridu, že?
Jo, tam to taky bylo nahoru dolů. Dvakrát jsem si prohrál podání, on dvakrát doservírovával set. A pak jsem to v hodně těsném tie-breaku dokázal vzít na svou stranu. To mi i dneska dodávalo sebevědomí. Člověk musí vydržet a bojovat za jakéhokoliv stavu. Ne že by to vyloženě nezvládal, ale vždycky se nějaká příležitost objeví. A když jste na ni připravený, můžete ji využít.
Osmifinále Wimbledonusi zahrají obě české jedničky |
Vícekrát jste letos utekl z mečbolu, vydřel výhru v závěru… Cítíte, že jste v tom udělal pokrok?
Jo, to je asi největší příjemná změna. Těžko si řeknu: Chci vyhrávat koncovky. K tomu musí člověk dospět. Nasbírá zkušenosti, zvládne to jednou dvakrát a pak si víc věří v těžkých situacích.
Jak jste spokojený s tím, jak procházíte turnajem?
Zatím jde všechno dobře. První dva zápasy byly relativně lehčí, v tom třetím jsem musel nějaké situace přebojovat. Ztratil jsem set. Pro další průběh turnaje je fajn, že jsem se do těch problémů dostal. Kdybych všechno vyhrával snadno a pak by přišel těžký zápas, bylo by to pak o to těžší.
Teď vás čeká Australan Tomic. Hraje velmi pestře. V čem je nejvíc nepříjemný? Tím svým bekhendovým čopem?
Tím taky. Ale on hlavně neuvěřitelně dokáže číst hru. Dokáže jít napřed na správnou stranu. Je lepší zvolit proti němu nečekanou variantu, než když na něj budete hrát strojově.
Má pověst raubíře. Ještě víc vyvádí jeho otec, který nedávno zbil na kurtu trenéra. Jak ho znáte vy?
No, možná nastoupím v přilbě s košíkem… Ne, dělám si srandu. O tu špatnou pověst se mu stará hlavně táta. On sám je docela v mezích. Na kurtu každý dělá všechno proto, aby vyhrál. A když je to v rámci slušných mantinelů, ať si dělá, co chce.
