Zlatá Slucká plakala, když bruslila

Praha. Moskva - Laskala zlatou medaili, kterou označila za nejtěžší v životě, a zmocnil se jí povznášející pocit. "Neznám jinou krasobruslařku, která by musela překonat to, co já," připomněla 26letá vdaná paní, Irina Slucká. Zánět osrdečníku, astma, zápal plic, potíže s kolenem, potrat, vážná nemoc matky.

Téměř celou sezonu 2004 nezávodila. Když se loni na šampionátu v Dortmundu vrátila, bez energie se ploužila po ledu. Tehdy skončila devátá.

Teď je podruhé mistryní světa. Poslední krokovou pasáž proměnila v ódu na radost, hudba zanikala v jásotu moskevských diváků. "Už v tu chvíli jsem měla v očích slzy dojetí," vyprávěla Ruska. "A potom? Vůbec nic jsem neviděla, nic neslyšela. Jen jsem tam stála a nemohla uvěřit, že jsem nejlepší jízdu ukázala právě tady, když jsem to nejvíc potřebovala."

Fanoušci jí naházeli tolik plyšových zvířat a květin, že by si rázem mohla otevřít hračkářství i květinářství. "Pořád se mi vzrušením klepou ruce. Snad posloužím jako vzor pro lidi, kteří se cítí špatně a ztrácejí víru v sebe sama," doufala.

Polyká léky na srdce, dusila se v hale, čerstvý vzduch vdechovala z inhalátoru. Zlaté brusle, které si pro závod zvolila, přesto byly symbolické. Naopak Michelle Kwanová ke svému zlatému kostýmu žádnou medaili nepřibalí. Pětinásobná šampionka byla čtvrtá, poprvé od roku 1995 bez medaile. Obhájkyně titulu Arakawová dopadla ještě hůře. Až devátá. Rok před turínskou olympiádou je najednou vše jinak.

Také v kategorii mužů. Fenomenální Pljuščenko odstoupil, loňský mistr Evropy Joubert se propadal k šestému místu. První světové medaile kariéry vybruslilo trio Lambiel, Button, Lysacek.

Devatenáctiletý Stephane Lambiel kvůli zranění menisku propásl úvod sezony. "Ještě nikdy nic velkého nevyhrál, nikdo s ním nepočítal," psal s údivem list Vancouver Sun. Zato novináři ze švýcarského Blicku krajana velebili: "Z malého prince je král Artuš."

Právě panovníka z anglických legend na ledě zpodobnil, po nezdaru na mistrovství Evropy nastudoval novou volnou jízdu. Přinesla Švýcarsku první titul od roku 1958, ukončila sedmiletou nadvládu Rusů.

Je synem lékaře, on sám zvažuje studium medicíny. Kdysi dojížděl na tréninky do Lausanne vlakem druhé třídy. "Často jsem celou cestu stál," vzpomínal. Teprve pak mu sponzor koupil celoroční místenku do 1. třídy.

Stal se mistrem světa bez trojitého axelu, závěrečnou piruetu kroužil zcela mimo hudbu. Ale v závodě, kdy všichni chybovali, si uchoval nejpevnější nervy.

Pljuščenko možná litoval u televize. "Škoda že nenastoupil, pro mě je stále tím největším. Chtěl jsem ho porazit," řekl Švýcar. A přidal výzvu: "Tak tedy za rok v Turíně."


Sport v roce 2024

4. - 26. 5. Cyklistické Giro d´Italia
10. - 26. 5. MS v hokeji, Praha a Ostrava
26. 5. - 8. 6. Tenisové Roland Garros, Paříž