O víkendu patří české duo k největším favoritům závodu deblkánoí. Aktuální lídři Světového poháru i mistři Evropy zatím kralují této sezoně. Ale teprve v Penrithu mohou být korunováni.
První příčka vám patří i na světovému žebříčku. Je taková role zavazující?
Volf: Trošku jo.
Štěpánek: Ono by bylo jednoduché jít, kouknout se na letošní výsledky, udělat čáru a říct: Tak a všechno je jasné. Ale není. Vyhráli jsme sice v červnu mistrovství Evropy, jenže to bylo tak dávno, že už mi to připadá jako loňská sezona.
Ovšem favority rozhodně jste. Co sami od sebe očekáváte?
Volf: No... Medaili. Jenže lehké to nebude.
Štěpánek: Říkali jsme, že pro čtvrtá místa už nejezdíme.
Největší soupeři zůstávají stále stejní. Kdo je nejobávanější? Slovenská dvojčata Hochschornerovi?
Volf: Určitě zase oni, i když tady jsem je ještě jezdit neviděl. Letos to máme na vzájemné souboje 2:2. Když Hochšíci nekazí, většinou porážejí oni nás. Navíc jsou tu obhájci titulu Becker-Henze, další Němci Bahmann-Senft nebo Jiras-Máder.
Štěpánek: Osm lodí má šanci na medaili. Natrénovali všichni stejně. Nakonec může rozhodnout, jak se kdo vyspí a s jak čistou hlavou přijde na start.
Nejvíc nervózní je zatím váš trenér Mohout, že?
Štěpánek: To je správné. Strhává na sebe tu nervozitu za nás.
Vy tedy zůstáváte klidní?
Volf: Nervózní jsem vždycky. Ale před pěti lety jsme tu na olympiádě byli mnohem vyjukanější. Všechno tu pro nás bylo nové.
Štěpánek: Teď už bereme mistrovství prostě jako další velký závod.
Poprvé jste letos startovali v květnu, teď končí září. Cítíte, že sezona je extrémně dlouhá?
Štěpánek: Hlavně pobyt v Austrálii je teď dlouhý. Těch 18 dnů, co tu strávíme, je pro mě strop. Déle bych tu už nevydržel.
Volf: Zatím to jde, ale posledních pár dnů bude dost náročných.
|
reklama |
Ozývá se na konci roku tělo?
Volf: Před třemi lety jsem měl problémy s loktem. Potom jak přišly, tak odezněly. Ale tady jsem ho zase párkrát cítil. Nejde o extrémní bolest, se kterou bych nemohl jezdit. Ale jakmile byly na programu dva tréninky denně, míval jsem problémy.
Štěpánek: Mě bolí vždycky po ránu záda, ale ty mě bolí už sedm let. Hned, jak se vrátíme, půjdu se naložit do bahna v lázních Toušeň.
A potom? Konečně odpočinek od vody?
Štěpánek: Asi pojedu někam na chatu. Měsíc budeme mít volno bez pádla a nemusíme se vidět.
Volf: Už se těším. Možná ještě vymyslím nějakou dovolenou, ale nic koupeného zatím nemám.
