ČUS dávala Hušákovi vinu za krach Sazky. Opakovaně u několika soudních instancí neuspěla se žalobou, ve které chtěla po bývalém generálním řediteli zaplatit za poškození dobrého jména unie i celého českého sportu dva miliony korun. V jiném procesu chtěla sportovní unie po Hušákovi 951 milionů jako náhradu škody a ušlý zisk.
Zástupci sportu, kteří v kritické době seděli v dozorčím orgánu Sazky, podle Jansty odmítli spolupracovat. U soudu tak bylo těžké Hušákovi, který odpovědnost za krach odmítá, cokoliv prokázat. „Největší zklamání je tehdejší předseda ČSTV Pavel Kořan, který na valné hromadě kritizoval Hušáka a pak přišel na soud a řekl, že všechno bylo v pořádku,“ uvedl Jansta.
ČUS už proto v rizikových soudních tahanicích nechtěla pokračovat. „Po dlouhých jednáních jsme udělali narovnání s Alešem Hušákem, kdy jsme stáhli žaloby bez toho, aby Aleš Hušák požadoval jakékoliv další plnění. Takže Česká unie sportu nemusí platit jeho advokáta, nemusí platit náklady. Při případné prohře bychom se mohli dobrat k nákladům dvacet až třicet milionů korun,“ řekl Jansta.
Lituje toho, že se k žalobám ČUS nikdo nepřipojil a celé úsilí vyšlo do ztracena. „Zůstává po tom všem pachuť, je to trapné, ubohé, ale nic s tím bohužel nemůžeme dělat,“ poznamenal.
Potíže Sazky začaly stavbou multifunkční arény v Libni, která vznikla pro mistrovství světa v hokeji v roce 2004. Původní odhad její ceny 2,75 miliardy se zvýšil na devět miliard korun. Podle sportovní unie byla celá stavba financována z cizích zdrojů, což vedlo k zadlužení Sazky a jejímu pozdějšímu pádu.
Aleš Hušák byl hostem pořadu Rozstřel (5/2017):
