Předseda vlády Dmitrij Medveděv v rámci podpisu balíčku antidopingových opatření nařídil ministerstvu sportu a národním sportovním federacím, aby vyvinuly systém na „konfiskování příjmů a majetku od sportovců, trenérů, lékařů a dalších specialistů“, kteří byli zapleteni do dopingových případů.
Není nicméně jasné, jak konkrétně by k tomu mělo dojít. Ruské ministerstvo sportu v minulosti samo čelilo obvinění vyšetřovatelů Světové antidopingové agentury, že jeho pracovníci zakrývají doping.
Kromě oficiálních odměn ze soutěží ruští sportovci často dostávají štědré odměny od států a mnozí z nich si je nechávají, i když dostanou trest za doping. Například olympijští vítězové z Ria de Janeiro si od státu přišli na čtyři miliony rublů (1,6 milionu korun) a na ceremonii v Kremlu převzali bílá SUV značky BMW. Další odměny, jako například byty či auta, předávají svým úspěšným reprezentantům regionální vlády.
Vrátit prize money, pokud jsou sportovci později diskvalifikováni kvůli dopingu, vyžadují organizátoři většiny vrcholných akcí. Vynucování tohoto pravidla je však složité, neboť hrozba dalších sportovních sankcí nemá například pro doživotně potrestané dopingové hříšníky velký význam.
Sportovci z jiných zemí, kteří se posunuli na medailové příčky místo potrestaných Rusů, si tak často stěžují, že na své prize money čekají léta. Pořadatelé velkých atletických mítinků například trvají na tom, aby dopingoví hříšníci vrátili vše v plné výši, než něco zaplatí novým medailistům.
V pondělí schválená antidopingová opatření obsahují i plán zabránit těm, kdo spáchají dopingové přestupky, pracovat následně jako trenéři či sportovní funkcionáři. Také tato praxe je v Rusku poměrně obvyklá a v zahraničí kritizovaná.
