Když po jejich volné jízdě počítač odtajnil body, s partnerkou Stefanií Bertonovou křičeli a jásali, ale asi pět minut nebyl schopný promluvit slova. "A táta mi z Brna volal, že do půlnoci nepoložil telefon. Pořád někdo blahopřál," líčil.
Hotárek je Moravák jak poleno. Tedy byl. Ze stupňů vítězů však hleděl na italskou vlajku. Škoda, že mu v Česku nenašli holku. Mohlo být všechno jinak.
Závodil kdysi v Brně mezi sólisty, ale trojitý axel v závodě ne a ne skočit. "Páry pro mě byla volba. Bruslím líp, když jsem zodpovědný i za někoho jiného. A taky už nejsem na ledu tak přikrčený." Krčte se, když točíte s partnerkou nad hlavou.
V Česku zkusil dvojice s Veronikou Havlíčkovou, exmistr světa Novotný jim pomáhal. Ale nefungovalo to. "Ten tým netáhl za jeden provaz, nebyli jsme zajedno. Veronika se zranila, přišly osobní problémy, hádali jsme se, vkládali se do toho i rodiče. S dnešními zkušenostmi bych to snad ukočíroval, ale tehdy to šlo těžko."
Psal se rok 2005, Hotárek byl bruslením znechucený, dva měsíce nevlezl na led, chtěl končit. Stejně pro něj v Česku žádnou dobrou partnerku už neměli. Přemýšlel, že se vrhne na studia, na trenéřinu, nebo na filozofii. Pak si vyčistil hlavu a ozval se mu německý kouč českého původu Karel Fajfr: "Italové shánějí holku do párovek. Už jsi se dostal daleko, byla by škoda nejít dál."
Na neutrální půdě v Oberstdorfu si to vyzkoušel s Laurou Magitteriovou a byl znovu polapen, stěhoval se na jih Evropy, k trenérce Bianconiové.
Ne, ani Magitteriová ještě nebyla tou osudovou volbou. "Když už jsme dva roky stagnovali a pro Lauru bylo traumatizující předvést v závodě, co dělá v tréninku, došlo nám, že na vrchol by to nebylo a rozešli jsme se. Profesionální sport není manželství, musíte dělat i tak nepříjemná rozhodnutí."
Až pak našel temperamentní slečnu Bertonovou. Trefa! "Správné rozhodnutí. Máme cíl a jdeme po něm." V Záhřebu byla cílem medaile, historický první pro italské dvojice. Mají ji. A na transparentech fanoušků byla při tom italská i česká vlajka.
Aby mohl startovat na olympiádě, musel v roce 2009 zažádat o italské občanství. "Co se týče navrácení toho českého, zatím mě nikdo nekontaktoval. Potěší mě, když ho nebudu muset vracet," říká. Ale momentálně jsou jeho domovem Assago a Milán. Jak dlouho ještě? Ani po hrách v Soči končit nemíní. "Ještě pořád mám šťávu a máme se kam posouvat."
S choreografií jim pomáhají při letních stážích v USA také velikáni krasobruslení Anjelika Krylovová a Pasquale Camerlengo. V Itálii však mají i vskutku originální tréninkovou metodu. "Spolupracujeme tu s výbornou školou kolečkových bruslí, s jedenáctinásobnými mistry světa v tomto odvětví. Oni mají trochu jinou techniku zvedaček a jiné pozice." Díky tomu jsou Bertonová-Hotárek na ledu originální.
Dnes však bude jen sedět na tribuně a fandit Březinovi s Vernerem. "My jsme už léta nerozlučná parta," ujišťuje. Českou krev z Ondřeje Hotárka ani osm let v Itálii nevypláchlo.
