Ondřej Rolenc na mistrovství světa ve sjezdu na divoké vodě v Seu d'Urgell.

Ondřej Rolenc na mistrovství světa ve sjezdu na divoké vodě v Seu d'Urgell. | foto: Martin Hladík, kanoe.cz

Stříbro z mistrovství světa Rolenc bere. Rival měl navrch

  • 0
Tušil, že ho mezi singlkanoisty nejspíš čeká boj „jen“ o druhou příčku. Přesně tak to pro pardubického sjezdaře na divoké vodě Ondřeje Rolence na nedávném mistrovství světa ve sprintu ve Španělsku nakonec dopadlo - a proto také s odstupem času není roztrpčený, že mu na kanále v La Seu d'Urgell utekl titul.

Naštvaný byl pouze krátce po finále jednotlivců, potom už ne. Vždyť si z Pyrenejí odvezl sbírku tří medailí...

„Ve výsledku jsem byl hrozně rád a spokojený,“ hodnotí Rolenc zisk zmíněného stříbra v kategorii C1, ke kterému už zkraje šampionátu přidal ještě jedno v hlídkách singlkanoistů a bronz v hlídkách deblkanoistů. „Necinklo“ to pouze v klasickém sprintovém závodě C2; s vysokomýtským parťákem Danielem Suchánkem byli pátí.

Rolenc měl před závody v C1 oprávněný respekt z Francouze Louise Lapointea, v současnosti svého největšího rivala. Už na předchozím poháru totiž viděl, že má Lapointe kanál del Segre „v malíku“.

„Vyhrával s parádními časy. Já tam dokázal zajet snad do 59 vteřin, rychleji ne. Nepřibližoval jsem se k němu. Ale když jsem pak při mistrovství dokončil finále a zahlédl na tabuli těch 58:46, věřil jsem, že ho porazím. Jenže hoch to zvládl fakt dobře,“ uznává závodník pardubické TJ Synthesia.

Jeho největším předsevzetím bylo nevyrobit na zhruba třísetmetrové trati žádnou minelu. Což se v zásadě podařilo.

„Měl jsem jen jedno lehké zaváhání asi 20 metrů před cílem, kde je poslední skok. Loď se mi moc naklonila na stranu, na které nemám pádlo. Tam jsem si myslel, že se otočím, bylo to těžké ustát. Ale člověk jede na hraně a riskuje, aby byl co nejrychlejší, zkracuje trať. Z toho vysílení pak přijde tohle,“ popisuje Rolenc. „To byla možná ta chybička, kdy mi ujel. Já do té doby vedl, i když na finálním mezičase už jen o jednu setinu. Závěr Louis zvládl líp a o čtyři desetiny mě porazil,“ pokračuje.

Medailové pořadí znělo: 1. Lapointe 58,02, 2. Rolenc, 3. Vladimír Slanina 58,91. Pódium pro reprezentačního kolegu Slaninu přitom Rolenc považuje za senzační výkon.

„On má úplně jiný styl tréninku. Sice chodí normálně do práce stejně jako já, ale nejezdí na žádná soustředění, protože nemá tolik dovolené. Já se můžu domluvit s tátou, u kterého dělám,“ srovnává Rolenc. „Do Seu Vláďa přijel až na mistrovství. Na tréninky tam měl pouze tři dny vždy po hodině... Pro něj to je úžasný výsledek. Já tam byl asi čtyřikrát na týden! Absolvoval jsem tam všechno. Smekám před ním, jak rychle se to dokázal naučit. Důležité je, jestli vás ten kanál baví,“ dodává vodák.

Sám si na něm to svoje našel, líbilo se mu, že si uchoval přírodní ráz. „Je z první éry podobných kanálů, celý vyskládaný z valounů. Třeba v Liptovském Mikuláši to je podobné. Samozřejmě má vybetonované dno, ale jsou tam velké kameny na břehu a tak. Jen nebyl úplně férový. Tak 60 procent zajetých časů dělal trénink, zbývajících 40, co přišlo za vodu,“ míní Rolenc.

Čeští deblkanoisté Daniel Suchánek a Ondřej Rolenc na mistrovství světa ve sjezdu na divoké vodě v Seu d'Urgell

V C2 se vedle toho projevila i smůla posádky Suchánek-Rolenc. „S Danem jsme se den a půl hledali ve stopě, snažil se mě pochopit, kudy chci jet. Pak nám to začalo jít. Ve finále jsem se co nejvíc utáhl do lodi, abychom projeli dobře první zatáčku, která nám v kvalifikaci dělala problémy. Ale praskl mi pravý ‚kurt‘, vylétlo mi koleno a málem jsme se obrátili. A takhle jsme to dopachtili do cíle. To se prostě nesmí stát, zrovna ve finále...,“ mrzí trochu Rolence.

Úspěchy hlídek nijak nepřeceňuje, Češi v týmech léta patří ke špičce. „Snad nebylo mistrovství, kde bychom neměli medaili,“ říká.


Sport v roce 2024

4. - 26. 5. Cyklistické Giro d´Italia
10. - 26. 5. MS v hokeji, Praha a Ostrava
26. 5. - 8. 6. Tenisové Roland Garros, Paříž