Extrémní fyzické zatížení přinesl biatlonistům v uplynulých třech týdnech nedostatek sněhu ve většině horských středisek. Místo cestování po závodech v rakouském Hochfilzenu, slovinské Pokljuce a slovenském Osrblie museli zůstat na jediném místě, které umožňovalo závody Světového poháru: v italské Anterselvě, 1650 metrů nad mořem. "Není to nic zdravého. Všichni se vydávají až do dna sil, imunita klesá na minimum. Spousta lidí proto začíná být nemocných," rozvířil diskusi vedoucí muž celkového pořadí Raphael Poirée z Francie. Organismus závodníků se ve vysoké nadmořské výšce musel kromě fyzické zátěže prát i s nedostatkem kyslíku, který se stoupající výškou řídne. "Na boj s nemocemi tak už nemá mnoho sil," dodává francouzský biatlonista. "Nejde o to, že bychom tady nemohli podávat vrcholné výkony. Ale o to, jaký to může mít vliv na náš organismus v průběhu sezony," oponoval na poznámku, proč právě on si stěžuje: ze sedmi individuálních závodů tři vyhrál. Sportovní lékař Martin Koldovský, který spolupracuje i s lyžařskou reprezentací, vidí problém už v programu biatlonistů a ve skutečnosti, že se vzhledem ke změnám prováděným na poslední chvíli nemohli na vysokohorský pobyt připravit. "Devět závodů během osmnácti dnů, to je extrémní zátěž. A je pravda, že pokud se k tomu přidá vysoká nadmořská výška, jsou nároky na organismus ještě vyšší. Pokud by se ale závodníci včas připravovali, mohl by jim pobyt z dlouhodobějšího hlediska spíš prospět," soudí. Konfliktním tématem byl i přístup pořadatelů, kteří části závodníků přidělili hotely v okolí stadionu, zatímco druzí se museli spokojit s ubytováním o několik stovek metrů níž. Mezi nimi i čeští reprezentanti. Den co den nasedali do mikrobusu, jímž na stadion stoupali během desetikilometrového úseku z dvanácti set metrů. "První týden jsem to považoval za nevýhodu a snažil se u pořadatelů i protestovat. Myslel jsem, že hladina červených krvinek, kterou jsme si předtím na vysokohorských soustředěních vybudovali, bude během těch tří týdnů postupně klesat," přiznal trenér Milan Janoušek. "Nakonec jsem ale názor změnil. Ukázalo se, že se výkonnost udržela, a organismus si navíc dokázal i odpočinout. Na zdraví kluků by to nemělo mít žádný dopad." Také Poirée, ubytovaný v blízkosti stadionu, připouští, že mluvit o zvýhodnění je v obou případech sporné. "Samozřejmě tu nebyly shodné podmínky pro všechny. Ale netroufám si říct, pro koho byly výhodnější. Bydlet ve výšc e mělo pozitiva. Jenže já jsem zrovna nastydlý a určitě by mi spíš pomohlo odjet někam níž, aby si tělo ulevilo." "Je to sporné. Obecně se od modelu trénink vysoko, spaní v nížině dnes už ustupuje," říká Koldovský. "Ve výšce měli šanci, že se adaptují a vybudují zásoby červených krvinek. Stejně tak se ale mohli vyždímat ze všech sil. Bez předchozí přípravy bych proto nikoho bydlet nahoru asi neposlal." Přezíravost pořadatelů se tak biatlonistům nakonec vyplatila. Během úvodní etapy Světového poháru dosáhli ve vysokohorském prostředí historických výsledků.
18. prosince 2000
