Dobrý kurz = odměna
Slovo bookmaker nosí mnoho významů. Někdy se jím označuje sám sázkař, ale přesněji pasuje na člověka, který kurzy vymýšlí. Původně bookmaker "přijímal sázky a vyplácel výhry při dostizích". Ostatně i mnoho těch současných za přepážkami začínalo... Jako největší sázková kancelář v Česku zaměstnává Tipsport deset bookmakerů. Dva jsou hlavní a osm tvoří kurzy.
Mají rozdělené sporty, ale ani ten nejposlednější zápas není prací pouze pro jednoho. "Může nám uniknout informace, třeba něčí zranění, a byl by malér. Proto nás je víc," říká Ivo Pavel, jeden z bookmakerů Tipsportu.Kurzy na každý zápas stanoví tři nebo čtyři lidé. Při mistrovství světa ve fotbale či olympijském turnaji hokejistů na nich pracuje všech osm. Jednotliví bookmakeři se pak neshodnou na kurzech, ale mnohdy ani na tom, kdo je v zápase favorit.
"Každý někdy ustřelí. Když tři kolegové vypíší nízký kurz 1,3 a já dám 1,6, odvedl jsem špatnou práci. Ataky ji pocítím na prémiích," popisuje Ivo Pavel. Podobně jako sportovci mívají tedy i bookmakeři formu.
"Jsou týdny, kdy je dobrá a k výdělku firmy přispějete víc než ostatní. Pak bývá i plat vyšší." Kurzy sjednotí hlavní bookmaker a rozešle je po celé zemi - v případě Tipsportu do 650 poboček. Na něj tedy padá největší zodpovědnost, on má právo kárat podřízené a rozhodovat o odměnách.
Spánek? Čtyři hodiny...
V neděli po obědě sednout ke stolu, ponořit se do statistik a skončit v šest ráno. Pár hodin se prospat, prohlédnout nové výsledky a připravit nové kurzy. Tak občas vypadá den bookmakera. "Spávám třeba čtyři hodiny," tvrdí Pavel.
Největší zápřah přichází na přelomu týdne. O víkendu vrcholí mnoho sportovních akcí a je třeba okamžitě vypsat stovky nových kurzů. "Rodina už si zvykla, že na mě v neděli a v pondělí nesmí mluvit."
Pavel se stará o fotbal a tenis. Volněji má proto ke konci týdne: kurzy na víkendový fotbal jsou dávno vypsané a zápasů v tenisových turnajích ubývá. Životní styl ostatních bookmakerů je jiný, řídí se hokejem, basketbalem či lyžováním.
Spánek bookmakerů ovlivňuje i divoký pohyb akcí po celém světě. Tak například: když se hraje tenis v Austrálii, vstává se ve čtyři ráno, když v Americe, jde se ve stejnou dobu spát.
Sázkař musí mít novou nabídku k dispozici, jakmile ráno přijde do pobočky. "Nejmíň spíme od září do listopadu, to se hraje úplně všechno," říká Ivo Pavel.
Sedm stovek programů
Jejich úřadem bývá domov. Sedí u počítače a přes síť jsou napojeni na centrálu. Sledují internet, čtou noviny a občas teletext. Na televizi mají sedm set programů, z toho dvacet ryze sportovních. "Najdu si všechno. Můžu vidět i dvacet fotbalových kvalifikací najednou."
Každý bookmaker si vede bohatou databázi výsledků. Podle nich pak určuje kurzy. Bere jeden zápas za druhým, porovná sílu soupeřů, jejich aktuální formu a podívá se, jestli už spolu někdy hráli.
"Vypsat kurz trvá pár minut. Hodně záleží na intuici, je důležitější než statistiky," tvrdí Pavel. Příklad? „Slovenské tenistky nedávno získaly Fed Cup. Slavily, ale hned druhý den dvě odjely na turnaj do Thajska. Vypadly v prvním kole..."
