Je to pěkný frmol. Míč létá z nohy na nohu a neodlepí se přitom od země. Místa je málo, a tak se hráči skoro nezastaví. Nezbývá jim než si okamžik volného prostoru vyběhat. V pohybu si pak zpracují míč podrážkou, s hlavou nahoře jej nohou párkrát pohladí a bez okolků pošlou dál. Jak jen to jde, střílejí se na branku. Tak to je futsal. "V první řadě je to fotbal. Dvě mužstva se snaží kopnout míč do brány," říká Petr Fousek, který šéfuje komisím futsalu při Českomoravském fotbalovém svazu i evropské organizaci UEFA. Česko má futsalovou reprezentaci, která bude hrát na únorovém mistrovství Evropy v Rusku. Rozhodlo se o tom koncem minulého týdne v Mladé Boleslavi. Národní tým porazil Belgii 4:1, Slovensko 9:1 a vyhrál svoji kvalifikační skupinu. Poprvé v historii se tak dostal na turnaj podobného významu. Futsal je dnes svébytným sportem, ve kterém se pojí nadšení amatérské masy s úzkou špičkou vrcholové úrovně. V Česku je téměř 25 000 registrovaných hráčů. Borci v celostátní první lize dostávají i peníze. Původně futsal vyšel z prosté zábavy, která provází životem mnoho mužů od dětství až po stáří. Stačí sehnat pár kamarádů, míč a plácek. A může se hrát. Dodnes jsou v Praze k vidění nadšenci různého stáří, umounění od škváry, písku, louží a bláta. Hrají jen tak pro radost, v Praze už pětadvacet let existuje slavná Hanspaulská liga a podobným soutěžím se daří i jinde po republice. Ovšem futsal ve své moderní formě, to už je trochu něco jiného než fotbal na pláccích. Hrává se téměř výhradně v halách a s jiným míčem, než je obvyklé při fotbalových zápasech. Je menší a skoro vůbec neskáče. Proto při futsalu skoro neuvidíte centr vzduchem nebo hlavičku. Ale taky v něm nenajdete nevzhledné boje o neposedný balon. Technika, myšlenka a kombinace je tu nade vše. Hřiště i branky jsou v podstatě stejné jako v házené. V poli bojují čtyři hráči plus brankář. Sestava zůstává v poli několik minut do posledního dechu, pak přijdou do hry čtyři noví bojovníci. Hrává se na tři formace jako v hokeji. Každá vteřina je využita, hraje se na dvakrát dvacet minut čistého času. Hra plyne a moc se nefauluje. Skluzy jsou zakázány a za šest faulů se proti týmu nařizuje přímý kop ze šesti metrů bez zdi. To je hrozba srovnatelná s penaltou. Od hráčů se žádá výbušnost a rychlá reakce. Ve výhodě jsou malí a lehcí hráči s perfektní technikou. Praxe z fotbalu může být k dobru, ale není nutná. "Takového Rosického si při futsalu dovedu dobře představit," říká Fousek. "Ale ne každý fotbalista se dokáže přizpůsobit."
- pondělí 30. října 2000
