Nejkrásnější dárek pod stromeček si dala sama. Jen pár dní před Vánoci si krasobruslařka Michaela Lucie Hanzlíková vyjela stříbrnou medaili na republikovém šampionátu. „Dobrý pocit,“ říká o skvělém výsledku ze svého prvního mistrovství republiky mezi dospělými, které se na sklonku roku konalo v Třinci. Šestnáctiletá Hanzlíková studuje podle individuálního plánu na gymnáziu v Ostrově, které se krasobruslařský talent snaží všemožně podporovat.
Krátký program na domácím šampionátu jela Hanzlíková na hudbu Edvina Martona, ukrajinského hudebního skladatele a houslisty proslaveného ve světě krasobruslení především svou spoluprací s Jevgenijem Pljuščenkem. Tady to na medaili pro Hanzíkovou ovšem zatím nevypadalo. „Bylo to takové rozpačité, ne úplně nejlepší a navíc jsem jednou spadla,“ vzpomíná.
Volná jízda podbarvená soundtrackem filmu Kongo už byla o něčem jiném. „Úplně čistá,“ pochvalovala si Hanzlíková. „Už nebývám tak nervózní, ani větší množství lidí mi nevadí, nevnímám je. Všichni už tam něco dokáží, je důležité si to nepřipouštět a předvést to nejlepší, co umíte,“ přidává jednoduchý recept úspěchu.
Kvalifikovat se na MS
K účasti na republikovém šampionátu se dopracovala mimo jiné přes svou účast na ISU Junior Grand Prix, kde jako jediná Češka startovala ve dvou podnicích. První v rakouském Linci v půlce září pro ni znamenal desáté místo, v tom druhém začátkem října v chorvatském hlavním městě Záhřebu skončila dokonce osmá. „To je nebývalý úspěch,“ upozorňuje na úspěchy Hanzlíkové její trenérka Monika Škorničková.
Hlavní vrchol sezony Michaelu Lucii Hanzlíkovou ovšem teprve čeká, začátkem února se jede mistrovství republiky juniorů. „To je důležité, můžu se odtud kvalifikovat na mistrovství světa,“ věří.
Před začátkem sezony měla ovšem plány mírnější. „Zvednout si reputaci z loňska, kdy to nebylo nic moc. Chtěla jsem jet jednu Grand Prix, jela dvě, a navíc také republikový šampionát,“ poodhaluje předsezonní cíle.
Utajené začátky
Michaela Lucie Hanzlíková začala s krasobruslením poměrně pozdě, v osmi letech, v Ostrově. „Šly jsme si s kamarádkou, která mě přemluvila, zabruslit na zimák,“ vzpomíná. Jaké to bylo? „To jsem jenom na bruslích chodila kolem mantinelu,“ zasměje se.
Další tři měsíce chodila s babičkou až si jí všimla trenérka Monika Škorničková. A tam to prasklo. To měla jet na první závody a potřebovala šaty, tím se to dozvěděla maminka a celá rodina, kteří do té doby o aktivitě „své Míši“ nic netušili.
Sportovní krasobruslařský klub Karlovy Vary tehdy trénoval v Ostrově, po třech letech se přesunul do Nejdku a po dalších dvou do Mariánských Lázní, kde má oddíl své zázemí druhou sezonu. Všechno to dojíždění je ovšem pro krasobruslaře také velký nápor.
„Dlouho jsme to s rodinou řešili, až rozhodlo to, že mě to baví a v žádném případě nechci přestat,“ popisuje Hanzlíková přesun do nového tréninkového stánku. A tak se musí rodina starat o zabezpečení.
Energie do nového roku
Plány má Michaela Lucie Hanzlíková velké. „Chci na olympiádu. Chci jít nahoru, dokud nenajdu strop,“ říká. K tomu jí v nejbližší době může pomoci i orientace na zahraničí. Už si to vyzkoušela na konci minulého roku, hned po Vánocích. Ve sportovním centru v německém Mannheimu absolvovala čtyřdenní soustředění.
„S těmi, co umí víc, možnost tréninku s někým, kdo je trochu výš než já. Jsou tam samí cizinci, ani jeden Němec, trenérem je Polák. Co jsem si hlavně přivezla? Nadšení a nabití energií do nového roku,“ dodává nadějná krasobruslařka.
