Americká plavkyně Lia Thomasová patří k transgender průkopnicím ve sportu. | foto: Profimedia.cz

Konec transgender sportovkyň v ženských kategoriích? Hledá se kompromis

  • 302
Nespravedlnost, nebo naopak diskriminace? (Ne)účast transgender sportovkyň v ženských kategoriích je otázka, která rozděluje společnost a na niž řada odborníků hledá odpověď.

Pojďme si nejprve ujasnit pojmy. U cisgender člověka odpovídá genderová identita biologickému pohlaví při narození, zatímco transgender osoba podstoupila změnu.

Nová studie publikovaná v British Journal of Sports Medicine naznačuje, že mezi transgender a cisgender ženami existují mírné rozdíly ve svalové funkci.

PŘEHLED: Žena, nebo muž? Takřka stoleté téma pro královnu sportů

„Biologie je důležitější než současné pohlaví,“ řekl prezident Mezinárodní atletické federace Sebastian Coe.

Odborníci pod vedením týmu v brazilském Sao Paulu posuzovali dopad dlouhodobé estrogenové terapie a předchozí působení testosteronu v pubertě na fyzický výkon. Provedli analýzu na 15 transgender ženách, kterým bylo v průměru 32 let a hormonální terapii podstupovaly zhruba od osmnácti. Výzkumníci využili běžecký pás pro zjištění funkce srdce a plic, hodnotili také sílu, měřili tělesný tuk a svalovou hmotu.

Stejným způsobem vyšetřili 13 mužů a 14 žen, kteří žádnou změnu pohlaví nepodstoupili. Nejednalo se o sportovce, všichni měli podobnou úroveň fyzické aktivity.

Naměřené hodnoty ukázaly, že transgender ženy mají oproti biologickým ženám výhody jak v kapacitě plic, tak ve svalové hmotě a síle.

„Zjištění přidávají nové poznatky k málo dostupným informacím o vysoce kontroverzním tématu. Mohou pomoci při rozhodování o účasti transgender žen na sportovních turnajích,“ uvedli autoři studie.

A co tělo trénované?

Nutno ale říct, že výsledky provedené studie by se měly brát s rezervou. „Naznačují malé rozdíly ve funkci svalů mezi trans a biologickými ženami. Nicméně nikdo z účastníků výzkumu nebyl sportovcem a je možné, že podobné rozdíly ve svalové funkci nalezneme právě i mezi jednotlivými sportovci,“ reagoval Channa Jayasena, klinický docent a konzultant působící na Imperial College v Londýně.

Transsexuální cyklistka? Biologičtí muži do sportu žen nepatří, soudí premiér

„Silným argumentem je, že testované ženy podstupovaly hormonální léčbu několik let. Slabou stránkou studie je způsob silového testu a měření tělesného složení, které mohlo být provedeno lépe,“ hodnotí Alun Williams, profesor genomiky (genetického studia organismů) ve sportu na Metropolitan University v Manchesteru.

„Nové důkazy nepodporují způsobilost transžen pro účast v ženské kategorii většiny sportů. K lepší informovanosti je ale nutné zkoumat vrcholové sportovce pomocí testů, které jsou přesnější a relevantnější,“ dodává.

Co sport, to jiný přístup

Mezinárodní plavecká organizace FINA vytvořila jako první takzvanou open kategorii pouze pro transgender sportovce. Podnětem byl především vzestup americké transplavkyně Lii Thomasové, která po zahájení hormonální léčby a poté, co začala soutěžit v ženských disciplínách, překonala sérii plaveckých rekordů a získala v národních závodech řadu medailí.

Triatlon, který rovněž zahrnuje plaveckou část, bude mít ve Velké Británii od začátku příštího roku dvě kategorie – ženskou a open, jež se však od zmíněné plavecké liší. V té triatlonové budou závodit muži, transgender a nebinární sportovci, kteří se z biologického hlediska jako muži narodili.

Taktéž v mezinárodních triatlonových soutěžích budou za Británii v ženské kategorii závodit pouze cisgender ženy.

„Došli jsme k závěru, že triatlon je sport ovlivněný pohlavím, a to znamená, že sportovci, kteří se narodili jako muži, mají výhodu jak v plavání, tak i na kole a v běhu,“ zdůvodnil rozhodnutí výkonný ředitel britského triatlonu Andy Salmon.

Rovněž britské ragbyové organizace zakázaly transženám soutěžit ve výhradně ženských kategoriích, prý kvůli spravedlnosti a bezpečnosti.

O něco mírněji reagovala Mezinárodní cyklistická unie UCI, která v červnu oznámila, že transženy budou moci závodit pouze na základě dostatečného a přetrvávajícího poklesu hladiny testosteronu.

Stejně jako už zmiňované plavání, také cyklistika je považována za jedno z největších bojišť v otázce soutěžení transgender a biologických žen.

Spor vypukl poté, co chtěla britská cyklistka Emily Bridgesová soutěžit v ženské kategorii krátce po závodění mezi muži. Před přechodem dříve zajela juniorský mužský rekord.

Rozruch vyvolala i novozélandská vzpěračka Laurel Hubbardová, která coby transgender žena soutěžila na olympiádě v Tokiu. Středem pozornosti byla i díky nakonec nenaplněným ambicím na medaili.

Gavin Hubbard.
Novozélandská vzpěračka Laurel Hubbardová v Tokiu neuspěla, zapsala se jako...

Novozélandská vzpěračka Laurel Hubbardová v Tokiu neuspěla, zapsala se jako první sportovec na hrách po změně pohlaví. Na snímku vlevo ještě jako Gavin Hubbard.

„Ráda bych poděkovala Mezinárodnímu olympijskému výboru za to, že potvrdil oddanost vůči principům olympismu a prokázal, že sport je pro všechny lidi, že je přístupný a inkluzivní,“ sdělila po svém výkonu.

Správné řešení pro zařazení transgender sportovkyň do určité kategorie nejspíš zatím neexistuje a otázka je, jestli někdy vznikne.


Sport v roce 2024

4. - 26. 5. Cyklistické Giro d´Italia
10. - 26. 5. MS v hokeji, Praha a Ostrava
26. 5. - 8. 6. Tenisové Roland Garros, Paříž