"Pořád tomu nevěřím," kroutila hlavou. "Ale když je o mě takový zájem, asi to bude pravda."
Získala jste zlato i s eskymáckým obratem, který jste musela udělat v pasáži Niagara. Co tomu říkáte?
Kdybych řekla, co mi v tu chvíli blesklo hlavou, asi byste to nemohli zveřejnit. Myslela jsem, že je konec a že jsem to zase po...
Ale v cíli jste byla první. Věřila jste pak, že vás už nikdo z první příčky nesesadí?
Když jsem dojela do cíle, byl tam jen čas a nebylo tam umístění. Až Slovenka Katka Mocová, co jela přede mnou, mi řekla: Jsi první. Já tomu pořád nevěřila. Ale pak to holky kazily, tak se to povedlo. Byla bych přitom ráda za jakoukoliv medaili.
Vydržíte teď až do roku 2020, kdy by se vaše disciplína mohla stát olympijskou?
To já nevím, že se dřív na olympiádu dostat nemůže. Fakt? To je blbý. Rok 2020 je strašně daleko.
Nedáte tedy radši přednost kajaku, ve kterém také závodíte?
Asi ne, budu na něm jezdit, ale jenom pro zábavu. Přestup na kanoi byla určitě dobrá volba.
V roce 2002 jste právě v Čunovu byla na kajaku mistryní Evropy do 23 let.
No, já mám tenhle kanál ráda, daří se mi tu, i v juniorech jsem tu měla medaili. Je to můj zlatý kanál.
Pro kanoi a kategorii C1 jsou výhodnější větší postavy, vy jste přitom nejmenší z finalistek. Není to handicap?
Určitě mám nevýhodu, že mám krátké ruce a kratší záběr. Ale nevadilo to.
Co si myslíte o současné konkurenci v této kategorii?
Určitě stoupla, přinejmenším u první desítky. Ale je důležitější a lepší všechny brány si pojistit, než to hnát dopředu.
Ale teď, když jste vítězkou i s eskymákem... Nedegradovalo to finále?
To jsou holt ženské, ty to v hlavě mají při závodě vždycky trochu jinak, to bylo vidět i na poslední olympiádě při závodě kajakářek, kde se brala medaile i za hroznou jízdu. Ženské jsou asi při závodě víc nervózní.
Jaká teď bude zlatá oslava?
Začne tady a kde skončí, to nevím.
