Skip českého týmu Jiří Snítil v duelu se Švédskem.

Skip českého týmu Jiří Snítil v duelu se Švédskem. | foto: AP

Můžu za to já, vyčítá si skip českých curlerů sedmé místo v Evropě

  • 0
Obhajoba loňského bronzu nevyšla. Čeští curleři obsadili na končícím mistrovství Evropy v norském Stavangeru sedmé místo, když výsledky poznamenalo onemocnění jejich skipa (čili jakéhosi kapitána) Jiřího Snítila.

"Hřát nás může jen skutečnost, že na dubnový světový šampionát v Pekingu postoupilo právě prvních sedm týmů," hlásí Snítil ze Stavangeru.

Postup do Pekingu byl hlavním cílem - je to tak?
Ano, ale kromě toho jsme měli i další. Druhým byla účast v play-off čili semifinále, což nám ovšem při třech výhrách z devíti zápasů uniklo. Jenže bohužel vím, proč tomu tak bylo - těsně před prvním zápasem mě tu postihla nemoc, jakási infekční choroba, což se nějakým způsobem určitě projevilo. Ve třetím kole se Švýcarskem (3:5) jsem musel odstoupit, v dalších dvou zápasech (s Ruskem 8:6 a Finskem 9:11) jsem nehrál. Nešlo to, bylo mi fakt blbě.

Přitom jste obhajovali loňský historický bronz a nastupovali v loňské sestavě - byla obhajoba opravdu tak daleko?
Záleží na detailech, při dvou výhrách navíc by naděje byla. Jenže v tom rozpoložení, které nás tady kvůli mojí nemoci ovládlo, jsme na to asi úplně neměli. Velmi záhy jsme zjistili, že postup do play-off bude daleko, takže jsme naše cíle přehodnotili a omezili se na boj o mistrovství světa. Proto jsem taky po těch dvou absencích nastoupil zpátky a snažil se pomoci.

Kolegové z týmu, váš bratr Martin, Jindřich Kitzberger, Marek Vydra a Jakub Bareš, porazili Rusko, které se jako tým pořadatelské země zúčastní olympiády v Soči. Co od něj lze očekávat?
S největší pravděpodobností nic převratného, protože to vypadá, že budou hrát ve stejné sestavě jako tady. Zatím ještě nejsou na úrovni, jakou od nich jejich svaz očekává.

Jedním z vašich cílů bylo i rozehrání před olympijskou kvalifikací, která začne 10. prosince v německém Füssenu. Když pomineme vaši nemoc, dá se říci, že se to povedlo?
Myslím, že ano, řadu věcí jsme si tady ověřili, hráli jsme na podobném ledě, jaký bude ve Füssenu. A taky jsme se dostali do zápasového tempa.

Prohráli jste s Finskem, byť až v dodatečném endu, a porazili Francii, a s oběma týmy se potkáte i ve Füssenu. Byla to z tohoto pohledu prospěšná konfrontace?
Určitě, i když oba týmy tam s největší pravděpodobností přijedou v jiných, zkušenějších sestavách. Bereme to ale tak, že bychom je měli porazit. Dalšími účastníky kvalifikace budou celky USA, Nového Zélandu, Japonska, Koreje a Německa, do Soči postoupí dva nejlepší.

Má vůbec český tým šanci na postup?
Pevně věřím, že ano. Hlavním favoritem jsou Američané se skipem, který byl u olympijského bronzu v Salt Lake City 2002, ale za nimi by to mělo být vyrovnané.

O příčku výš než vy skončily ve Stavangeru české ženy, které se rovněž zúčastní olympijské kvalifikace ve Füssenu. Mohou také pomýšlet na postup?
Obecně se jim přisuzují menší vyhlídky než nám, ale podle mě mohou přinejmenším překvapit. Soudím tak podle toho, co děvčata předvedla tady ve Stavangeru, kde se jim turnaj povedl a vyhrála čtyři z devíti utkání. Šesté místo je jejich nejlepší výsledek.

Letos na jaře jste se nechal slyšet, že budete zvažovat svoje další působení v reprezentaci. Jaká je v tomto směru situace nyní?
Jak mi tady začalo být blbě, tak se mi to točilo hlavou pořád - není to nějaké znamení, že bych už měl skončit? Myslím na to pořád, štve mě, že jsem klukům nepomohl, jak jsem měl. Na druhou stranu jsme dílčího úspěchu dosáhli, postoupili jsme přece na mistrovství světa a udrželi se mezi evropskou elitou. Takže to nechám otevřené. Hlavně se musím dát dohromady před olympijskou kvalifikací.

Sport v roce 2020

30. 11. 2019 - 22. 3. 2020 (přehled závodů)
13. - 23. 2. 2020 (Anterselva)
8. - 24. 5. 2020 (Švýcarsko)
12. 6. - 12. 7. 2020 (13 měst)
24. 7. - 9. 8. 2020 (Tokio)