Můžete krátce okomentovat boje v kvalifikaci? Začněme Gruzií, vaším prvním sokem.
My šli do kvalifikace s tím, že chceme postoupit z prvního místa, což znamenalo minimálně dvakrát vyhrát. K naprosté jistotě byly potřeba tři výhry a ty se nám nakonec podařilo získat. Ani jedno z těch utkání nebylo snadné. Gruzie byla trochu nevyzpytatelným soupeřem, moc jsme o ní dopředu nevěděli. Naštěstí neměla v týmu žádné naturalizované Brazilce. Před turnajem jsme se trápili v koncovce, teď šlo o to se rozstřílet. V poločase jsme vedli 1:0, jenže to je ve futsalu nic. Uklidnili jsme se až za stavu 3:0.
A pokud jde o zbývající zápasy?
Bělorusy jsme měli již v kvalifikaci na mistrovství světa, takže pro nás tak neznámí nebyli. Vyrovnávali jsme na 1:1 a o přestávce si řekli, že mákneme. Bohužel jsme však dva góly dostali. Nakonec jsme to otočili na 4:3 a postup do baráže měli jistý. Na Holandsko nás trenéři dobře připravili. Měli v mužstvu tři hráče s neuvěřitelnou technikou, ale my je napadali po celém hřišti. První gól si dali nadvakrát sami, v poločase to bylo 4:1. Mysleli jsme, že budou hrát hned po pauze powerplay, ale sáhli k němu až v půlce poločasu. Reši (Lukáš Rešetár) pak vypíchl balon a dopravil ho do prázdné. Soupeřovy střely jsme dokázali zblokovat a už neinkasovali.
Nejvíc starostí vám tedy nadělalo Bělorusko, přitom papírově nejsilnějším protivníkem měl být pořadatelský výběr Nizozemí.
Navenek to tak vypadá, ale výsledek s Nizozemci je daný tím, že jsme jim nedopřáli čas na rozehrávku. Kdykoli jsme bránili až od půlky - což se v první půli stalo asi třikrát byli nebezpeční. Jednou z toho skórovali. Kluci se v tom zápase nadřeli jako koně. S Běloruskem jsme měli dost šancí, ale neproměnili je a oni nás za to potrestali.
Vítězný gól Bělorusům jste dal vy nákopem přes celou palubovku. Mířil jste rovnou do brány, nebo hledal Michala Mareše?
Já měl pokyn od trenérů to takhle kopat, zkusil jsem to už předtím a jejich gólman to vytáhl jenom konečky prstů. Při tom gólu se věnoval Michalovi, který mu clonil, a snažil se ho odstrčit. Vyhodnotil jsem to tak, že by to tam mohlo spadnout.
I když už jste dříve podobný gól vstřelil, asi se shodneme na tom, že jde o kuriózní záležitost. Je to něco jiného, než se trefit z rozehrávky při powerplay soupeře.
Spoluhráči si ze mě dělali legraci, že mám za nároďák tři góly a z nich jen jeden do prázdné, když proti nám kdysi gólman Kostariky vyběhl podpořit útok. Kuriózní to je. Je to práce clonících hráčů a zároveň chyba jejich gólmana. Přece jen jsem kopal na pětatřicet metrů.
Nachytal takhle někdo vás?
Střelou přes celé hřiště ne. Loni s Benagem jeden protihráč napálil balon na půlce, náš obránce to tečoval a mě to přelétlo.
Prý jste neměli možnost postup pořádně oslavit.
Já byl po Holandsku vylosovaný na dopingovku a na hotel jsem se dostal asi v půl dvanácté v noci. Pak jsem se navečeřel, dal jsem si dvě třetinková piva a šel si lehnout. Už ve čtvrt na pět ráno na nás totiž čekal autobus na letiště.
V létě vám bude už osmatřicet, ale mistrovství Evropy si asi nenecháte ujít.
V nejbližší době o konci kariéry nepřemýšlím, dokud bude sloužit zdraví a budu týmu platný, hodlám dál chytat. To platí i o velkém fotbale. Baví mě to.
V pátek zahájíte s Mýtem čtvrtfinále play-off v Praze na Bohemians. Jaké si dáváte šance?
Určitě bychom rádi postoupili, ale vím, že nás nečeká nic jednoduchého. I proto, že jsme teď v Mýtě střelecky tápali. Bohemka má technický mančaft, jsou tam vyložení futsalisté jako Sláma, Dlouhý, kteří klasický fotbal moc nehrají, nebo třeba jen na okresní úrovni. Sázejí na nacvičené signály. Mají tam však nějaké problémy, na poslední zápasy jezdili v sedmi osmi lidech. Chceme se o to poprat, nedáme jim nic zadarmo.
