Nemilosrdně reagovali hradečtí fanouškové při zápase s Drnovicemi (0:2) na trapný výkon svého týmu. "Voda, ven," ozvalo se spontánně ze všech tribun po hodině hry, kdy se mladí hráči s jediným zkušeným veteránem Pavlem Černým propadali do nevídané beznaděje. Míněn byl hradecký šéf Vladimír Voda, který je spoluodpovědný za experiment, na jehož konci se jeví reálně sestup. Odešlo několik zkušených hráčů a nahradili je mladíci z juniorky. Vzpomínka na Jukla, Havlíčka, Michaličku, Záleského, Vrábela, Koubka, kteří neprodloužili smlouvy, byla bolestná. "Nejvíc mi chybí Koubek," přiznal trenér Stanislav Kocourek. "Ten to aspoň vpředu rozhýbal a buď dal gól, nebo se dostali do šancí další." "Odejít je to nejjednodušší," reagoval na bouři v ochozech klidný Voda. "Bratr, který už poslal od ledna sedm milionů a je ochoten nadále přispívat, zavře kohout, odhlásíme mužstvo ze soutěže, a bude konec." Hovořil o majiteli klubu, svém bratrovi Janu Vodovi, kardiologovi žijícím v USA. Mladým hráčům v mužstvu, jehož průměr byl málo přes čtyřiadvacet let, lze asi těžko něco vytknout. Odpovědnost konečně vyhrát jim svázala nohy. A když trenér sáhl k dalšímu zoufalému pokusu a vystřídal dvacetiletého Krause devatenáctiletým Samkem, lidi se už smáli. Ale na lavičce nikdo zkušený není. "Rozorejte plac, něco tam zasejte, a bude pokoj," hřímal hlas z tribuny. A druhý: "Prodej klub, kup si letenky a odleť." To na adresu Vladimíra Vody. Ten však pesimista není. "Ještě zbývá pětadvacet kol, loni bylo v podobné situaci Brno - a dostalo se z toho. Před ligou jsme slíbili mladým hráčům, že jim dáme na pět kol šanci. Tři zápasy byly herně dobré, špatný ten s Libercem, dnes katastrofální." Na otázku, co bude dál, odpověděl slibem, jemuž však v Hradci málokdo věří. "Jednáme o dvou posilách, zkušených prvoligových hráčích, je to otázka dne, ale více prozradit nemohu." Měl by to být středopolař a útočník.
30. srpna 1999
