Před deseti roky, po té co hrávala ligu za Olomouc a ČH Bratislava, odešla do Itálie a tam se v roce 1993 vdala. Na jihu, v Reggiu Calabria se usadila. "Už jsem si zvykla, ale zpočátku to jednoduché nebylo," vzpomíná na první měsíce v Itálii. "Pořádně jsem neuměla jazyk a nějakou dobu mi trvalo než jsem se dostala do italské mentality."
Italové jsou podle Evy Suškové nesmírně energičtí. "Tady u nás je proti životu v Itálii naprostý klídek. Jezdím si zde odpočinout, uklidnit si duši." Za matkou do Českého Těšína přijíždí jednou za rok a než stačí obejít všechny příbuzné a známé, dovolená je pryč.
Reggio Calabria je pro Evu Suškovou osudový klub. V něm v roce 1992 v Itálii začínala. "Tehdy jsme hrály B1, což je třetí nejvyšší soutěž," podotýká. Jenže po svatbě téměř dva roky čekala na italské občanství a nesměla hrát. "To proto, že tamější volejbalový svaz zakázal v nižších soutěžích start cizinců. Tak jsem jenom trénovala."
V roce 1995 začala cesta Čechoitalky Suškové opět vzhůru. Přes třetiligové Gallilco a znovu Reggio Calabria se dostala do Messiny ve druhé nejvyšší soutěži. A loni potřetí vstoupila do Reggia Calabria, které už patřilo mezi italskou špičku. Po zisku titulu zavládlo v Reggiu obrovské nadšení. Tým totiž proměnil v titul až třetí účast ve finále v řadě, když porazil Bergamo 3:1 na zápasy.
V mistrovském celku byla Eva Sušková nejstarší. "O rok mladší je chorvatská nahrávačka Irina Kirilovová a česká reprezentantka Marcela Ritschelová má 29 let."
Titul vybojovalo mezinárodní společenství. Italský trenér Giovanni Caprara měl pod sebou kromě několika domácích hráček Češky Evu Suškovou a Marcelu Ritschelovou, Rusky Eugenii Artamonovovou a Olgu Potáčovou, Chorvatky Irinu Kirilovovou a Biljanu Grigorovičovou, Číňanku Su-li Qun a Rumunku Cristinu Birfovou.
"V takové společnosti mi přišla vhod ruština, která při debatách v týmu hodně vládla," směje se Sušková. Do italské ligy chodí nejlepší světové volejbalistky. To soutěž staví nad všechny ostatní.
"Italská liga je zřejmě opravdu nejlepší, byť se týmy letos musely obejít bez olympijských vítězek Kubánek, kterým Fidel nedovolil hrát v zahraničí," říká Eva Sušková. "Přišlo ale hodně Rusek a ty úroveň soutěže udržely vysoko. Vidět hrát takovou naši Artamonovovou, to je zážitek."
Co bude dál, Eva Sušková netuší. "Každý rok se v Itálii složení týmů hodně mění. Bývají noví sponzoři i nové vedení, uvidíme." Sama neví, zda ještě bude na vrcholové úrovni hrát. "Srdce by hrálo, ale musím se pořádně zamyslet. Fyzicky se cítím dobře, ale roky přibývají a na místa nás starších se tlačí mladé holky."
Co chce Eva Sušková dělat, až opravdu aktivní činnost ukončí? "Bavilo by mě trénovat mládež. Mám druhou trenérskou třídu," nastiňuje plány do budoucna. Jisté je, že to bude v Itálii, kde už našla nový domov.
 Volejbalistka Eva Sušková |
