Minulou středu měl šestadvacetiletý jezdec v závodě anglické ligy vážnou nehodu. Upadl v posledním kole rozjížďky a za ním jedoucí Američan Correy ho nešťastně trefil železnou stupačkou do hlavy.
Dryml byl v bezvědomí a kritickém stavu převezen do oxfordské nemocnice. Po šesti dnech je na tom stále velmi špatně.
"Aleš je v kritickém, avšak stabilizovaném stavu. Nedá se očekávat, že by se něco měnilo v průběhu hodin, ale spíš dnů," píše se na oficiálních stránkách klubu Oxford Cheetahs, za který Dryml závodí.
Do Anglie za ním už den po nehodě přicestoval otec Aleš i mladší bratr Lukáš, sám vynikající plochodrážní závodník.
Také o něj už se fanoušci jednou strachovali. Před třemi lety v rychlosti přes 100 kilometrů za hodinu zavadil o ochrannou bariéru, přeletěl řídítka a spadl na hlavu. Od velké tragédie ho tehdy zachránil otec, vběhl na trať a včas mu vytáhl zapadlý jazyk.
Když ho naložili na nosítka, zůstala na trati kaluž krve. Následující tři dny pak navždy závodníkovi zmizely z paměti. Přesto neuběhly ani dva týdny a on už na motorce seděl znovu.
Špinka tvrdí: Celý život je nebezpečnýP r a h a - Po jednom pádu byl 10 dní v těžkém bezvědomí, později mu málem amputovali levou nohu. Před necelými 25 lety mu na okruhu zahynul kamarád. Přesto Milan Špinka, bývalý mistr světa na ledové dráze, svůj sport za nebezpečný nepovažuje. "Celý život je nebezpečný. Vždyť vás zítra může přejet náklaďák," říká s ironií. Ale pro laika je tenhle sport plný pádů a zranění. Přesto i vy jste měl vážná zranění, v roce 1976 jste spadl při tréninku a lékaři označili váš stav za klinickou smrt. Neměl jste chuť skončit? Zažil jste, že se někdo bál návratu? |
Bez závodění nemohl být.
"Plochodrážníci prostě milují adrenalin a toho je v závodech spoustu," říká Petr Moravec, šéf plochodrážního svazu.
Aby ne. Stačí pouhá představa, že se na motorce, která nemá ani brzdy, řítíte stokilometrovou rychlostí.
Lepí se na vás soupeři a vzájemně se přitom pošťuchujete lokty.
Jedete na štěrku, ledu nebo kluzké trávě.
A když spadnete, přijde pořádná rána. Buď vás "trefí" jezdec za vámi, nebo vletíte do mantinelů.
Žádné bezpečnostní zóny tak jako u silničních motocyklů vás nezbrzdí.
Najít jezdce, který nikdy neměl něco zlomeného, je téměř nemožné.
"Zlomeniny prostě k ploché dráze patří," říká Milan Špinka, bývalý mistr světa na ledové dráze.
A také jizvy od třícentimetrových ostrých hrotů, které se používají právě při závodech na ledě.
Jenže někdy mají pády mnohem horší následky. Třeba i smrtelné. Před 24 lety zemřel v Nizozemsku na travnaté dráze Zdeněk Kudrna. Tehdy narazil do prken (mantinelů), která mu propíchla tělo.
"Byly udělány vodorovně, což byla chyba, na kterou Zdeněk doplatil," vzpomíná Moravec.
Letos v lednu zase havaroval v Argentině Antonín Šváb, poranil si hlavu a dodnes se mu zcela nevrátila paměť.
Přitom se dělá vše pro to, aby plochá dráha byla bezpečnější. Do zatáček na oválech se přidávají nafukovací ochranné vaky, při závodech na ledu se zase kola motorek zakrývají plechy, aby riziko zranění bylo co nejmenší. Zdokonalily se chrániče i přilby.
"Snažíme se, aby plochá dráha nebyla nebezpečná. A já si myslím, že nebezpečná není," tvrdí Moravec. "Je to krásný sport, který se musí divákům líbit."
Tragédie ČechůLuboš Tomíček nejstarší Zdeněk Kudrna Milan Špinka Lukáš Dryml Zdeněk Schneiderwind Bohumil Brhel Antonín Šváb Aleš Dryml |