JEN SEDNETE A JEDETE. Juan Pablo Montoya si pilotování Bugatti užíval.

JEN SEDNETE A JEDETE. Juan Pablo Montoya si pilotování Bugatti užíval. | foto: Bugatti

Z nuly na čtyřstovku a zpět za 42 vteřin. To neumí ani formule 1

  • 12
Je to tak trochu světový rekord ve stylu atletické Zlaté tretry v Ostravě. Takový ten nejrychlejší čas na 300 metrů, který je sice skvělou reklamní nálepkou, zároveň ale zápisem spíš k pousmání než nezapomenutelným skutkem.

Juan Pablo Montoya, někdejší pilot formule 1 a teď už pár let jezdec zámořské série IndyCar, stvořil nový rekord ve zrychlení autem z 0 na 400 km/h a pak zpět na nulu. Zvládl to za 41,96 vteřiny, přičemž oné čtyřstovky docílil za 32,6 vteřiny.

„K tomuto rekordu nepotřebujete žádnou speciální přípravu. Navíc s Chironem je to docela snadné. Jen sednete a jedete. Neuvěřitelné,“ líčil brzy 42letý Kolumbijec.

Tím Chironem, o kterém mluví, je model značky Bugatti. Stojí zhruba 62,5 milionu korun, jméno nese po legendárním monackém pilotu F1. Výkon motoru je 1 500 koní a má ocejchovaný tachometr do rychlosti 500 km/h. Zatím je jeho oficiální maximální rychlost 420 km/h, jenže tu krotí omezovač.

Takže příští rok plánuje Bugatti překonat i vlastní světový rekord – takový už ten zapamatovatelný – v rychlosti sériového vozu. Ten teď drží předchůdce Chirona Bugatti Veyron Super Sport s hodnotou 431,072 km/h. A atakovat může vzhledem k chytré aerodynamice i rychlost 450 km/h! Mimochodem – pokud byste jeli s Chironem celou dobu s plynem na podlaze, vydrží vám plná nádrž devět minut.

Zkrátka, jak říká Juan Pablo Montoya: „Neuvěřitelné.“

Ono je úžasné sledovat už jen jeho rekordní počin. Dvoustovkou se po rovince řítí za 6,5 vteřiny, třístovku pokoří za 13,5 a na celý pokus pak potřebuje 3 106 metrů.

Rychlostní rekordy vždycky fascinovaly. Právě Montoya 11 let držel jeden takový v F1. Na okruhu v Monze mu při testu naměřili maximální rychlost 372,6 km/h. Loni ho však při kvalifikaci na závod v ázerbájdžánském Baku trumfnul Fin Valtteri Bottas, tehdy ještě v monopostu Williams. Po dlouhé rovince se hnal 378 km/h.

Dál už maximálka zřejmě růst jen tak nebude. Už loni totiž pro MF DNES závodník a komentátor F1 Jan Charouz říkal: „V závodech jde o rychlost v rychlých zatáčkách, o zrychlení a brzdění. Kdyby šlo o rekordy, tak z formule sundají křídla, dají těžký převod a F1 pojede 400, jenže pak nebude fungovat.“

Přesto magické čtyřstovky už F1 – byť mimo oficiální tratě – dosáhla. V roce 2006 ji pokořil jihoafrický jezdec Alan van der Merwe s rok starým monopostem Honda. Na solné pláni Bonneville v americkém Utahu mu zástupci Mezinárodní automobilové federace (FIA) naměřili oficiální rychlost 400,459 km/h.

Přesto tým, který nesl označení Bonneville 400, cítil trochu zklamání. Už o rok dříve totiž Van der Merwe – který jinak nikdy v životě v F1 nezávodil – docílil na letecké základně v Mohavské poušti v Kalifornii dokonce rychlosti 413,205 km/h. Tehdy však nešlo o oficiální pokus, a tak nebyl rekord uznán.

Co jiná motoristická odvětví?

Andrea Iannone, pilot MotoGP, se loni v Mugellu hnal rekordní závodní rychlostí 354,9 km/h. Jeho italský krajan a jmenovec Andrea Dovizioso však při jednom z loňských tréninků na Velkou cenu Kataru dosáhl rychlosti 361 km/h.

I o nich tak platí české pořekadlo, že jeli jako Chiron.


Sport v roce 2024

4. - 26. 5. Cyklistické Giro d´Italia
10. - 26. 5. MS v hokeji, Praha a Ostrava
26. 5. - 8. 6. Tenisové Roland Garros, Paříž