„Cíl byl udržet se v první skupince a to se povedlo. Deváté místo není žádná ostuda,“ hodnotil 22letý český závodník.
Umístění v elitní desítce v závodě nejslabší kubatury je pro Kornfeila o to cennější, že se v úvodu závodu málem připletl hned ke dvěma hromadným pádům. Po jednom z nich putoval argentinský jezdec Gabriel Rodrigo do nemocnice, brněnský závod musel být dokonce zastaven.
Jak se vám povedlo vyhnout pádům?
Hlavně v první šikaně to popadalo přede mnou. Viděl jsem, jak šli kluci pode mnou. Najížděli asi o dvacet třicet kilometrů rychleji. Když jsem to viděl, narovnal jsem motorku a snažil jsem se jim vyhnout. Odjížděl jsem pak předposlední, za mnou byl jen Kevin Hanus. Než jsem viděl na kopci červenou vlajku, předjel jsem asi tři jezdce. A i proto jsem se cítil na motorce dobře.
Museli jste ale zajet do boxů. Bylo to pro vás nepříjemné?
Všechno bylo úplně v pohodě. Je to tady skvělé pošéfované, za dvě minuty se vědělo, na kolik se pojede kol a kdy se bude startovat. Nebyl žádný chaos, věděli jsme, že i jezdci jsou v pořádku.
A neotřese s psychikou závodníka, že jednoho ze soupeřů odváží sanitka?
Naopak, restart mě víc nabudil a byl jsem hladovější po výsledku. To mě pomohlo.
Závod po restartu byl z 19 kol zkrácený na 12. Měnil jste nějak taktiku?
Jasně. Druhý závod byl takový sprint. Dvanáct kol se dá jet úplně stejně, v delším závodě musíte taktizovat, šetřit gumy. Šest nebo sedm jezdců dalo měkkou gumu dozadu, ta těch deset dvanáct kol vydrží. Někdo tím získal, někdo ne.
Po celém víkendu, kdy se vám příliš nedařilo i tomu, že jste se málem připletl do kolize, je nakonec deváté místo asi příjemná tečka, že?
Určitě, v podstatě jsem ale celý víkend věděl, že na to máme. Když startuju takhle zezadu, je důležité dobře odstartovat a nebát se to tam poslat v prvních dvou kolech. Kdyby mi vepředu ujeli, je nereálné to sjet. Vsadil jsem na první kolo a to mi neskutečně vyšlo. Sám jsem si potom říkal, že nesmím vypnout a jít dopředu. Je strašně těžké v úvodu bojovat ve skupince. Když něco půl kola nevymyslíte, okamžitě vás předjedou zpátky. Musíte pořád něco vymýšlet, já to udělal a dobře to dopadlo.
Většinu závodu jste se ale držel na konci vedoucí skupiny, víc dopředu to nešlo?
Byl problém, že jsem čekal na moment, až Masbou vypadne nebo se dostane víc dopředu. Hondě to strašně jelo do kopce. Dalo práci se za ní vůbec udržet a potom je dát na brzdy, to bylo nereálné. Potom tam byl Kent, kterému to nejelo, protože váží stejně jako já. Na druhou stranu držel luxusní stopu, je to zkušený frajer, a bylo těžké ho předjet. Zkoušel jsem to dvě kola, je to škoda... Chtěl jsem se zapojit víc do bojů a jít víc dopředu. Neřekl bych, že to dnes bylo moje maximum. Šlo to, ale asi jsem na víc neměl.
