PŘED ROKEM. Filip Salač před loňskou Velkou cenou České republiky v Brně.

PŘED ROKEM. Filip Salač před loňskou Velkou cenou České republiky v Brně. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Motocyklový horolezec Salač má odvážný cíl. V Brně chce do pětky

  • 1
Když se z té osmnáctimetrové horolezecké stěny podíval dolů, byl – jak sám říká – „pos...“ Asi tušíte. A přece se sem vrátil. Vysápat se nahoru je totiž kromě odvahy a překonání sebe sama i výtečným tréninkem pro motocyklového jezdce.

Nemusí se to zdát, leč Filip Salač, jeden z tria Čechů, kteří dnes v Brně rozjedou závodní víkend mistrovství světa, popisuje: „Je to dobrý trénink na hlavu. Pomůže to citu v prstech, soustředění, musíte u toho přemýšlet. Vše, co potřebujete i na motorce. A kvůli adrenalinu se vše odehrává i ve velké tepovce. Navíc na stěně přijdeme na to, že nám chybějí silnější svaly, o kterých jsme ani nevěděli.“

Dva roky o lezení po stěně přemýšlel. Doporučoval mu ji i kondiční trenér, ale až před měsícem se na ni Salač skutečně vydal. Nadchla ho, a tak v červenci pendloval vlakem mezi rodnou Mladou Boleslaví a Prahou, aby tu trénoval. K tomu na přístroji, kde reagujete na rozsvícená světla, piloval reflex. Chodil do posilovny i jezdil na motorce na okruhu v Mostu.

Filip Salač

„Dřel jsem fakt hodně. Zatímco jiní jezdci byli v červenci na dovolené, já si dal tři dny pauzu a pak tvrdě makal. Cítím se fakt dobře.“

Má za sebou polovinu své premiérové sezony v mistrovství světa ve třídě Moto3. Zatím byl nejlépe třináctý v minulém klání na německém Sachsenringu, ovšem po pomalém rozjezdu se postupně drápe výš. „Podařilo se mi pár tréninků a v hlavě se to posunulo tak, že si říkám, že na ně mám a že není nereálné jet s nimi. Že jsem stejně dobrý jako ti nejlepší.“

A tak teď před Brnem sedmnáctiletý mladík dokonce tvrdí: „Spokojený bych byl s desítkou, ale mám i na pětku. Vím, že to je vysoký cíl, ale není nereálný.“

Jsou to odvážná, sebevědomá slova. Leč Salačovi sedí brněnská trať s rychlými zatáčkami. Letos tu už trénoval, a tak od té doby má v hlavě ideální stopu, které se chce držet. Navíc – stejně jako třeba jeho týmový kolega Jakub Kornfeil – si i on najal jezdeckého kouče.

Zatímco Kornfeil sáhl po Gáboru Talmácsim, mistru světa stopětadvacítek z roku 2007, Salače cepuje Héctor Faubel, pro změnu vicemistr světa z téhož roku a Talmácsiho dřívější rival. S Čechem se znají tři roky, loni málem Salač jezdil v jeho týmu v juniorském šampionátu, ale až letos v Jerezu začali úzce spolupracovat.

„To, co mi řekne on, by mi nikdo jiný neporadil. V naší kategorii rozhodují tisíciny a každá tisícina, kterou mi pomůže ubrat, je dobrá. Jsou to detaily, ale když se dají dohromady, je z toho pak první místo,“ popisuje Salač.

Faubel tak při trénincích i závodě stojí u tratě, pozoruje, jakou stopu volí v zatáčkách soupeři, jakou mají zařazenou rychlost, kdy brzdí a přeřazují. Pak vše zanalyzuje a Salačovi nabídne – ze svého pohledu – ideální strategii. „K tomu mě umí před závodem skvěle namotivovat.“

Navíc kromě mentorství může díky známostem z padoku MotoGP působit jako manažer. Salač má sice podepsaný kontrakt u německého týmu Prüstel i na příští sezonu, ovšem jeden z mála českých motocyklových talentů nevylučuje změnu. „Mám i další a lepší nabídky. Změna k lepšímu mě láká, ale uvidíme podle výsledků.“

Jeho vysněný plán zní: „Ještě rok zůstat v Moto3, pak jít na rok dva do Moto2 a následně přestoupit do MotoGP. To je sen každého jezdce. Pravděpodobnost, že to tak bude, není moc velká. Budu pro to ale dělat všechno.“


Sport v roce 2024

4. - 26. 5. Cyklistické Giro d´Italia
10. - 26. 5. MS v hokeji, Praha a Ostrava
26. 5. - 8. 6. Tenisové Roland Garros, Paříž