Nakonec dojel Landa ve skupině sedmý a celkově dvacátý. "Taková hloupost zamrzí, ale spolujezdci nic nevyčítám. Holt se pořád učíme a chyby k tomu patří," konstatoval smířlivě Landa, který už skončil v rámci Evropy šestý s autokrosovou buginou a pátý s tahačem na okruzích.
Máte za sebou první sezonu v rallye. Jaká byla?
Spíš tristní. Jel jsem jen asi pět soutěží, rallysprinty, vystřídal jsem tři auta, dvakrát jsem bodoval, dvakrát havaroval. Jednou jsem letěl do pole a podruhé trefil lehce domek, ale auto i stavení zůstaly celé. Byl to seznamovací rok, po kterém už zhruba tuším, co to vlastně jsou rallye. Příští sezonu chci jít naplno do velkých, dvoudenních soutěží.
Netoužíte po něčem silnějším, než je vůz skupiny N?
S tím, co teď mám, jsem spokojený. Můžu závodit relativně levně. Když naboříte vůz WRC, tak to stojí třeba i osm milionů, a ty já opravdu nemám.
Co vás v rallye překvapilo?
Je těžké se přizpůsobit tomu, že nemůžu jezdit na "oči", jak jsem býval zvyklý, ale na "uši", podle informací spolujezdce.
Žena vám rallye nerozmlouvá?
Ona zašla před sezonou za kartářkou a ta jí řekla, že se mi nic nestane.
A vy se o sebe nebojíte?
Než se stačíte při havárii leknout, je po všem. Dojde vám to až později.
Vy jste letos neměl nic zlomeného, jak bývalo tradicí?
Ale ano, ruku, ale z rodeokrosu. V autě jsem si nezatáhl ochrannou síťku, a když jsem se pak převrátil na bok, odnesla to vystrčená ruka. Při thaiboxu jsem si zase zlomil nohu a něco jsem měl i se sítnicí. Nebo rohovkou? Už ani nevím, co to vlastně bylo.
Co momentálně preferujete, závodění, nebo hudbu?
Stíhám všechno. Na jaře chci vydat sólovou desku. Přivydělám si snad na nové pneumatiky.
Inspiruje vás rallye?
A jak! Když vylezu z auta, začíná se to v hlavě skládat samo.
- úterý 4. prosince 2001
- 2
