Skoro třicetihodinový přesun nemá v lásce. "Cesta je otřesná, takže se tam víceméně skoro netěším, ale musím tam," uvedl akrobatický lyžař.
První závody na sněhu jsou pro všechny akrobaty uprostřed letní přípravy složité. Trénují skoky na můstcích s umělou hmotou a dopadem do vody. "Pozitivní je, že si člověk v tom jednotvárném letním tréninku zazávodí na sněhu," hledal Valenta klady.
Během týdne musejí akrobaté zvládnout přechod na sníh. Rychle se dostanou z dvojných salt na trojná. "To má své kouzlo, že během tří dnů musíme strašně rychle dojít do největší obtížnosti. Normálně se na sněhu začíná postupně, dvojná salta skáčeme třeba dva týdny a pomalu postupujeme k nejtěžším skokům," řekl Valenta a plánoval skákat obvyklá trojná salta se čtyřmi vruty.
Výsledky z Bulleru se neberou za měřítko pro sezonu. Jen trochu naznačí, jak by mohla vypadat. "Bez dlouhodobějšího tréninku na sněhu je to hop, nebo trop," mínil Valenta. Těšil se na své soupeře. "Bude příjemné zase vidět všechny kluky."
Loni cestou do Austrálie přišel s trenérem Pavlem Landou o tašky. Čekal na lyže, aby mohl závodit. "To je daň cestování. Snad to tentokrát dobře dopadne," doufal. Letí na poslední chvíli. Ve středu přijede a v sobotu závodí. "Dříve to nemá cenu, stejně tam nejsou připravené můstky," vysvětlil Valenta.
Faktorem výrazně ovlivňujícím soutěž v Austrálii je počasí. Jen poprvé tam Valenta zažil dobré podmínky. "A od té doby je pořád hnusně," řekl a přál si, aby zas bylo nádherně. Když je špatné počasí, tak se dají skákat jen dvojná salta. "A to je pak šaškárna," podotkl otec syna Denise. A s jakými plány odjel? "Budu spokojený, když budu dobře skákat," řekl tradičně.
