Zrušeno, zrušeno, zrušeno.
V kalendáři Světového poháru je až příliš mnoho červených míst.
V této době už mělo být v součtu mužů a žen odjeto jedenadvacet klání. Realita? Konalo se jich pouze jedenáct a třeba rychlostní specialisté jako právě Kilde nebo Jan Zabystřan dosud na první měření sil čekají. Kvůli sněžení se na svah nedostali ani při zastávce v Zermattu/Cervinii, ani v Beaver Creeku.
„Neuvěřitelné,“ kroutil hlavou jedenatřicetiletý Kilde, nejlepší sjezdař posledních dvou sezon, v rozhovoru pro list VG. „Ve Světovém poháru jsem přes deset let, ale tohle nepamatuju.“
„Extrém,“ zase zklamaně líčil jeho krajan Henrik Kristoffersen, když minulou neděli přišel o slalom ve Val d’Isere. „Vážně nevím, co se to děje.“
Ano, lyžování je venkovní sport a s rozmary počasí se musí počítat. Když třeba lyžaři dorazili do Beaver Creeku, zpočátku měli takřka ideální podmínky. Sníh, sluníčko, skvělá trať. Jenže jakmile se přiblížil závod, spustila se sněhová bouře.
„S tím nic nenaděláte,“ chápe Kilde. Problémy se ale v posledních měsících tak moc kupí, že za nimi vidí něco víc. „Asi všichni jsme zaznamenali, že se mění klima. Dějí se věci, které se dřív tak často nestávaly,“ dodává.
Také Nor Aleksander Aamodt Kilde na první start v sezoně stále čeká
Už příprava na tuto zimu byla pro mnohé reprezentace oříškem. Na evropských ledovcích se v létě prakticky nedalo trénovat a fungovaly jen areály v Saas-Fee a v Zermattu. V obou ale bylo přelidněno a třeba Češi srpnové termíny tréninků rezervovali už v dubnu. Byť netušili, jestli se tou dobou bude dát jezdit.
Kdo chtěl přípravu bez nejistoty, musel zamířit na jižní polokouli do Chile nebo na Nový Zéland. Takový trénink ale stojí podstatně víc a nemůže si ho dovolit každý. Proto se čím dál víc hovoří i o tom, že se rozevírají nůžky mezi bohatými a chudšími týmy.
V rozpočtech je znát i nezdařilý start sezony. Přesun na závody do Ameriky rozhodně nevyjde levně, do toho ubytování, jídlo, náklady na materiál. Závodníkům, kteří mají vyjeté pozice a losují si čísla, organizátoři sice část výdajů za pobyt hradí bez ohledu na to, jestli se jede, nebo ne. Ale stejně.
„Nezávodíte, přicházíte o peníze. Naše osobní pokladny zrušené závody dost pocítí,“ varuje Kilde.
Současnou situací se zabývá už i Mezinárodní lyžařská federace FIS a hledá náhradní termíny pro neuskutečněná klání. Zrušený mužský sjezd v Zermattu by se měl odehrát dnes ve Val Gardeně, klání z Beaver Creeku zase v lednu ve Wengenu.
Zároveň FIS vymýšlí, jak se s nevyhovujícími podmínkami vyrovnat v budoucnu. Už v aktuální sezoně posunula celý kalendář dopředu – tradiční otvírák v podobě obřího slalomu v Söldenu se jel o týden později než v minulých letech, a úvodní rychlostní klání v Zermattu mělo dokonce dvoutýdenní zpoždění.
I tak se nejelo, ani posunuté termíny totiž nepomohly. V Söldenu muži závod kvůli větru nedokončili a v Zermattu zase úřadovaly zmíněné přívaly sněhu.
Kilde proto navrhuje, že by se se změnami mělo zajít dál. Chtěl by celý kalendář výrazně přeskládat. „Musí být jiný, měl by být i více flexibilnější,“ myslí si Nor.
Jako špatný příklad dává závody v Zermattu. „Nevyzpytatelné listopadové počasí, nadmořská výška 3500 metrů,“ vyjmenovává. „Ani mě nepřekvapuje, že se nejelo, dalo se to tušit.“
Omezit cestování
Kromě lepšího plánování kde a v jakou dobu na daných místech jet, také navrhuje elitní seriál více shluknout dohromady, aby se omezilo nákladné cestování. Na začátku sezony by se podle něj mohlo uskutečnit jakési turné po Americe. Do zámoří by se najednou přesunuli muži i ženy, rychlostní specialisté, i ti techničtí.
Rovněž by se podle něj mělo více jezdit v lokalitách, kde se dají uspořádat všechny disciplíny, což by zase pomohlo v případě hledání náhradních termínů zmařených závodů. Kdyby se kvůli počasí třeba nekonal sjezd, dal by se jet následují víkend, a ne až za několik týdnů.
„Obdobně bych to udělal i v Evropě. Nabízí se turné po Skandinávii, víc propojit závody v Rakousku, ve Švýcarsku,“ dodává Kilde.
Aktuální sezonu už totiž nechce opakovat.
