Proč Neumannová v noci dobrovolně trpí

  • 13
Praha - Přes den je stan vypuštěný, stává se hračkou pro malou Lucinku. V noci do něj kompresor vhání řídký vzduch. A uvnitř spí Lucinčina máma Kateřina Neumannová. Běžkyně na lyžích se po roční odmlce, kdy plnila mateřské povinnosti, vrátila k přípravě v alpském stanu. "Strávila jsem v něm na Zadově tři týdny po pěti dnech," říká.

Norský sportovní svaz loni používání alpských stanů či domů zakázal. "Jenže Norové je stejně používají dál. Jen o nich nemluví před novináři," tvrdí Neumannová.

Odpůrci křičí: Je to doping! Neetická podpora. „Hloupost,“ namítá běžkyně. "Jde o technickou vymoženost, která zkvalitňuje přípravu. Ale není to zadarmo."

Letos se stanem experimentovala také biatlonistka Kateřina Holubcová. Po šesti dnech ho zavrhla. "Vůbec jsem nemohla usnout. Ničilo mě šílené vedro a hluk z kompresoru. Jsem konzervativní, radši spím v posteli s otevřeným balkonem."

Veslař Václav Chalupa si zvykal jen s velkými obtížemi. "Ven jsem lezl po čtyřech, úplně vyčerpaný," přiznal.

Neumannová má stan od sezony 2000. "Dva roky nám trvalo, než jsme otestovali, co a jak."

Vztyčila konstrukci doma na posteli, do zdi vyvrtala díru a řvoucí kompresor raději umístila na balkon. "Přesto nebyl spánek ideální."

Proč se tedy k alpskému stanu zase a znovu vrací? Čím je tak specifický? Hadice z kompresoru do něj přihání vzduch, který je speciálním sítem ochuzen o molekuly kyslíku. Stimuluje tak vysokohorské prostředí, čímž napomáhá lepší tvorbě červených krvinek. Ty zvyšují fyzickou kondici sportovců.

"Díky tomu si organismus rychleji zvykne na zimní pobyt v horách," vysvětluje Neumannová. Nadměrný počet červených krvinek vydrží v těle až 120 dní.

Když zadovský kompresor nastavila na nejvyšší výkon, vyrobil stejný vzduch, jaký je 3500 metrů nad mořem. "Měla jsem toho dost."

Norští lyžaři přebývají navzdory „domácímu“ zákazu dokonce v alpských domech. Již na počátku 90. let se v nich usídlily legendy Björn Dählie a Bente Skariová.

Dopingová hříšnice Kajsa Varisová z Finska se dušovala, že její nepovolenou hladinu hemoglobinu způsobil alpský stan. "Nevěděla jsem, jak ho nastavit," tvrdila.

Jan Chlumský, šéf Antidopingového výboru ČR, stany k dopingovým prostředkům neřadí. "Jsou na hranici sportovní etiky, ovšem nezpůsobují trvalé zdravotní
následky," říká. "Maximálně může pobyt v malých, uzavřených prostorech působit negativně na psychiku."

A cena toho všeho? Tři čtvrtě milionu korun.


Sport v roce 2024

4. - 26. 5. Cyklistické Giro d´Italia
10. - 26. 5. MS v hokeji, Praha a Ostrava
26. 5. - 8. 6. Tenisové Roland Garros, Paříž