Díky slovinskému trenéru Vasjovi Bajcovi se jim dostalo nejlepších možných podmínek. "Chceme od nich profesionální výkony, proto musí mít profesionální zázemí," říká Bajc.
S tím souvisí i finanční ohodnocení. Čeští skokani už by neměli být chudí příbuzní svých soupeřů. Stačí k tomu málo: získávat body.
"To byl od vedení vynikající krok," pochvaluje si Bajc. "Za každý bod dostane skokan nějaké peníze. Slovincům nebo Rakušanům něco takového chybí."
Za třicáté, poslední místo ve finále závodu Světového poháru, dostane český reprezentant tisíc korun. Odměny se zvyšují po tisícikoruně za každé místo, za vítězství by pak například Janda inkasoval třicet tisíc. Ve srovnání například s tenisem jde o směšné peníze, ale ani na to nebyli Češi zvyklí.
"Ti kluci si to naprosto zaslouží," říká předseda úseku skoku na lyžích Leoš Škoda. "Závodí a dřou za takové peníze, za jaké by dělal málokdo. Navíc náklady na jejich sport jsou opravdu vysoké. My se jim prostě snažíme zajistit, co je pro ně nejlepší. Musí chtít závodit, a ne pokukovat po jiném zaměstnání. Zvyšuje to u nich motivaci a soutěživost."
Člen reprezentačního A-týmu Jan Mazoch přiznává, že i finanční odměny mají na motivaci vliv: "Při závodě o tom sice já osobně nepřemýšlím, ale potom si řeknu, že je to super."
A co by skokan na lyžích s odměnou udělal? Jeho sny jsou v pravdě sportovní: "Třeba když si vyskáču čtrnáct tisíc, můžu si zajet na soustředění nebo zajet na dovolenou, která mi do toho sportu také něco dá," vysvětloval Mazoch.
V nižší soutěži, Kontinentálním poháru, jsou letos také odstupňované odměny. Od prvního do šestnáctého místa. "Pak jsou samozřejmě peníze za umístění od FIS, které bývají vyšší," dodal Mazoch.
Vítěz závodu Světového poháru dostane od Mezinárodní lyžařské federace FIS 20 tisíc švýcarských franků. Jenže ohodnoceno je pouze prvních deset. Dalších dvacet finalistů nedostane nic. A to jsou právě místa, které pokrývají motivační odměny české reprezentace. Dřív si skokani říkali: "Mezi deset se stejně nedostanu..." Na třicítku si věří. A makají jako nikdy.
A jak by se vedení úseku tvářilo, kdyby po harrachovském víkendu muselo vyplatit třeba sto tisíc? "Já bych je dal pomalu i ze svého," tvrdí Škoda. "Hlavně, aby jim to pomohlo. Myslím, že kdybychom obešli s kloboukem diváky, ještě bychom na tom vydělali. Určitě nejsme sami, kdo by chtěl vidět náš sport tam, kde kdysi byl."
