Viktor Hastík z Přerova střílí na brankáře Zlína Zdeňka Luňáka.

Viktor Hastík z Přerova střílí na brankáře Zlína Zdeňka Luňáka. | foto: Luděk Ovesný, MAFRA

Prohry musíme dostat z hlavy, říká přerovský házenkář Hastík

  • 0
Přerovští házenkáři ze šestnácti kol vyhráli jen dvě a v extraligové tabulce jsou předposlední. Svého příchodu určitě nelituju, tvrdí i tak Viktor Hastík.

Před rokem a půl dotáhl přerovské házenkáře do první šestky extraligy. Pak přestoupil do Karviné, loni hrál v rodném Brně a když letos v létě ohlásil návrat do Přerova, vzpomínky na historický úspěch Sokola znovu ožily.

Jenže realita je úplně opačná. Po šestnácti kolech mají Přerovští jen čtyři body a společně s Kopřivnicí jsou poslední.

"Přesto v žádném případě příchodu do Přerova nelituji. Vím, proč jsem sem šel a počítal jsem s tím, že se nemusí dařit. I když jsem si nemyslel, že za půl sezony vyhrajeme jen dva zápasy," přiznává osmadvacetiletý hráč a dodává.

"Ale taková je situace a je potřeba sní něco udělat. Od toho jsem hráč a doufám, že k tomu nějak přispěji a kluky vybudím i svým přístupem. Asi musím víc zabrat," hledá možnosti u sebe.

Jaké byly tedy představy o výkonech Přerova v letošní extralize?
Dalo se počítat s tím, že nebudeme hrát první šestku. Chtěli jsme dopadnout s co největším počtem bodů, představovali jsme si, že neskončíme na posledním místě a bude to lichotivější výsledek. Ztratili jsme oba zápasy se Zlínem a jeden s Kopřivnicí, kdybychom těchto šest bodů měli navrch, jsme třetí od konce s velkou rezervou na týmy, které by nás dole nahradily. A hlavně bychom měli dobrou výchozí pozici do nadstavbových bojů. Z tohoto pohledu je to neúspěch, co k tomu dodat.

Proč to tedy nevyšlo?
Odešlo hodně zkušených borců a přišel jsem já a gólman Pour, jinak mladí kluci. Nechci říct, nezkušení, protože extraligu už taky hráli. Ale proti ostatním máme jen dva tři zkušené borce, mezi něž počítám i sebe. Nechci se na to vymlouvat, asi si to nějak nesedlo. Možná tým pan Buček (předseda oddílu) nedoplnil, jak by bylo záhodno. Kádr je úzký a my jsme zápasy většinou neztráceli od začátku. Takže je nás asi málo.

Máte signály, že by se to během zimní přestávky mělo změnit?
Těžko říct, jestli pan Buček má nějaké finanční prostředky na posílení týmu. I kdyby to však byli jen dva hráči, pomohli by nám. Ale nemám žádné informace, jak to bude vypadat. Nálada je špatná, ani není na pořadu dne, co bude po novém roce.

Je teď lepší na házenou na chvíli zapomenout a vyčistit hlavu?
Přesně. Zahojit bolístky a po novém roce se pokusit zvrátit naši špatnou situaci.

Sérii devíti porážek jste ukončili výhrou nad Karvinou (33:28) ve 12. kole a stále jste byli v kontaktu s týmy na 9. a 10. místě. Místo toho, aby vás nečekaný úspěch probudil, ale přišly další čtyři porážky.
Výhra nám přesto pomohla a ke zlepšení docházelo v průběhu podzimu už před Karvinou. Tu jsme zaskočili tím, že při té naší mizérii jsme byli schopní se zvednout k takovému výkonu. Pak jsme doufali, že něco podobného zopakujeme ve Frýdku, ale vyvedli nás z omylu (29:42) a s Brnem jsme jen potvrdili naši nepříliš dobrou formu (23:36). Z těchto dvou zápasů, které nevyzněly dobře, jsme šli do klíčového duelu ve Zlíně a prohráli (26:30). Můžeme bojovat jen se spodními týmy, ale ani tyto zápasy jsme bohužel nezvládli. Situace není dobrá.

Jak ji změnit?
Atmosféra je po všech stránkách horší a je potřeba ji změnit přístupem nejen k zápasům. Musíme zapracovat na intenzitě tréninků. Zatím je nízká, což je spojené s tím, že prohráváme. Hlavy jsou skleslé, motivace je dole a trénink podle toho vypadá. Určitě je třeba se namotivovat a tréninky musí dostat kvalitu, aby se pak projevila na hřišti a mohli jsme ji přetavit ve vítězství.

Dá se se sezonou ještě něco udělat? Na desáté místo už ztrácíte šest bodů.
Klišé říká, že v novém roce se může stát cokoliv. Ale varianta, že bychom někoho výrazně předstihli, se asi nestane. Potřebujeme se odpoutat od Kopřivnice a s bezpečnou vzdáleností hájit předposlední místo, to je asi to jediné, co je v našich silách do začátku nadstavby. V ní pak, když si spočítáte, bude ve hře spousta bodů s týmy jako je Zlín, Zubří, Karviná. Dá se tedy ještě něco udělat, ale je potřeba dostat prohry z hlav. Víte, jak to je, když se prohrává, je potřeba zapomenout a snažit se něco udělat. S tím začneme od přípravy po novém roce. Teď už máme volno.

Ačkoliv se Sokolu nedaří, vy jste jako střední spojka sedmý v tabulce střelců. Je to důsledek toho, že jste v mladém týmu lídrem?
Nevím. Je to tím, že nemáme kádr úplně top kvalitní na všech postech a pokud má být člověk lídrem, bývá pravidlem, že se to projeví v nastřílených brankách. Neříkal bych tomu forma, ale čeká se ode mě, že budu dávat góly. Částečně to plním, ale musím říct, že v některých zápasech jsem byl sám ze sebe zklamaný.

V létě jste se z KP Brno vrátil do Přerova. Proč jste se takto rozhodl, předpokládám, že nabídek jste měl více?
Nabídky byly, ale rozhodoval jsem se v době, kdy jsem byl zraněný a v Přerově jsem dostal podmínky, jaké si představuji. V Brně jsem se nedohodl, Přerov znám a už jsem tu působil, takže vím, co od klubu čekat a zvolil jsem známé prostředí. Určitě nelituju, že jsem sem šel.