„Roli zprostředkovatele ale hrála Lenka Černá, jsme dobré kamarádky,“ zmínila sedmadvacetiletá Drotárová chytající brankářskou legendu.
Ale pokud by ve Zlíně nebyl Sabadka, asi byste sem nešla, že?
Bylo to důležité. Víme, co od sebe můžeme očekávat. Známe se osm let, spolupracovali jsme v Trenčíně i ve Veselí. Znal moje představy.
A ty jsou jaké?
Z Francie jsem odešla hlavně kvůli zranění kolene. Nechtěla jsem to uspěchat, vyvíjet na sebe tlak. Byla to moje první operace, po ní jsem se chtěla pomalu rozehrát.
Nabídka na prodloužení smlouvy vás nepřesvědčila?
Končilo více spoluhráček a netušila jsem, jak bude vypadat nové družstvo. A především jsem nevěděla, jak na tom po březnové operaci budu.
Nastoupíte už proti Písku?
Nevím, jestli stihnu první kolo, ale druhé nebo třetí určitě ano. Už jsem se zapojila do tréninku s týmem, hlavně v obranné činnosti.
Smlouvu jste podepsala na rok. Berete Zlín jako přestupní stanici?
Vůbec ne. Znám trenéra, Lenku Černou. Jsou tady holky, se kterými jsem hrála v reprezentaci. Měla jsem přehled o družstvu. Když se mi tady bude dařit a líbit, ráda zůstanu delší dobu.
Je pro vás výhodou, že v týmu jsou dvě krajanky plus kouč?
Po letech, co jsem byla ve Veselí, Češky a Slovenky nerozlišuji.
Jak moc se změnil Zlín od té doby, co jste proti němu hrávala?
Je tu spousta mladých a talentovaných děvčat, která musí na sobě makat. V týmu je velký potenciál.
Od vás se bude čekat, že ho potáhnete.
Jsem na to zvyklá. Ve Veselí i ve Francii byl velký tlak. Tam jsme mohly být jenom tři legionářky.
Slovensko po letech postoupilo na Euro. Jak vidíte svoje šance na návrat do reprezentace?
Velmi by mě to potěšilo, ale bude to těžké, nepočítám s tím. V reprezentaci je přetlak, každá hráčka se bude chtít dostat do nominace.
Sledujete jako absolventka vysoké školy politologické světové dění?
Když mám čas. Ale moje cesty zatím nevedou tímto směrem. Teď jsem ve Zlíně začala pracovat jako projektová manažerka. Není jednoduché skončit s házenou a nemít žádnou praxi.
