"Nevím, co se se mnou stalo. Byl to můj první zápas v české extralize a byl hodně těžký. Chtěl jsem, abychom vyhráli, ale už od začátku to nebylo ono," povídal Trifunovič po porážce 20:28.
Sám od sebe čekal více. V přípravných střetnutích byl nejlepším hráčem mistra. V každém zápase nastřílel v týmu Zubří nejvíce branek a přidal i spoustu asistencí. Jenže proti Jičínu se prosadil z postu levé spojky jen třikrát, navíc často ztrácel míč.
"Nic mu nevyčítám. Příště to bude lepší," věří trenér obhájců titulu Jiří Mičola. "Ještě nejsme sehraní," ví třiadvacetiletý Trifunovič, jehož také brzdí jazyková bariéra.
Česká extraliga je jeho třetí soutěží. V rodné zemi si vyzkoušel tamní ligu i mezinárodní soutěž SEHA sdružující celky z bývalé Jugoslávie, Slovenska a Běloruska.
"Česká extraliga je hodně rychlá a tvrdá soutěž. Trochu mi v tom připomíná německou bundesligu," porovnává Trifunovič, který byl nadšený z fanoušků Zubří. "I když už bylo na konci jasné, že prohrajeme, pořád nás povzbuzovali. Musím Zubří k jejich příznivcům pogratulovat."
Rodák z města Berane se už na Valašsku pomalu zabydlel. "Hodně času strávím na internetu, kde si povídám se svou rodinou a přáteli v Černé Hoře," přiznává jeden z mála zahraničních hráčů v české extralize.
O tom, že by ji bral jako přestupní stanici do kvalitnějších soutěží, nepřemýšlí. "Prvně musím něco dokázat v Zubří. Rád bych se stal oporou týmu. Proto mě sem vzali," ví Trifunovič.
