Po zápase už se nemusí sprchovat v plavkách

  • 1
Praha - Ještě před týdnem si v Dubaji užíval třicetistupňového vedra, po zápasech se sprchoval v plavkách, aby nepohoršoval ostatní hráče. Výhry neslavil pivem, ale silným čajem a sladkostmi. Teď dělá vše postaru. Už je zase doma. Filip Jícha, jeden z největších talentů české házené, se vrátil z měsíčního arabského angažmá. Dukle v sobotu pomohl přehrát mistrovskou Karvinou. „Trenér i rodina si oddychli, když jsem se vrátil zdravý,“ přiznal Jícha.

Rodina, která mu tradičně fandí v hledišti, se stejně jako Jícha obávala válečného konfliktu. Irák není od Spojených arabských emirátů, kde se klubové asijské mistrovství konalo, daleko... Trenér Vladimír Haber měl zase strach ze zranění klíčového hráče, arabští házenkáři patří mezi nejtvrdší na světě.

„Já jsem se o něj nebál,“ prohlásil překvapivě ředitel klubu Vladimír Orság. „Klub ze Saúdské Arábie zařídil pro Jíchu pojistku. Kdyby se zranil a do konce sezony už si za Duklu nezahrál, bylo by to pro nás hodně výhodné. Dostali bychom padesát tisíc dolarů (zhruba milion a půl korun - poznámka autora).“

Ředitel to myslel jen v nadsázce. Dukla Jíchu potřebuje. V plánované cestě do finále by měl být mladý reprezentant hlavním trumfem. Ve dvaceti letech už si vysloužil titul: nejlepší levá spojka interligy. Potvrdil to i proti Karviné, v zápase dal osm gólů. Když se utkání lámalo, Jícha vzal odpovědnost na sebe.

Bylo to úsměvné, když ho měl v zápase osobně strážit karvinský Laclavík, o dvě hlavy menší střízlík. Několikrát se oba zastavili a na hřišti si povídali. „Byl zvědavý, jaké bylo v Arábii počasí. Známe se z reprezentace, takže jsme toho probrali dost,“ glosoval to Jícha, vášnivý motokrosař.

Dvoumetrový obr má jednu z nejtvrdších střel v soutěži. Umí se ale prosadit i technicky nebo připravit šanci pro druhé. „Ještě musím pracovat na obraně a na rychlosti. V Asii jsem měl se soupeři co dělat,“ říká skromně. Kromě zážitků si přivezl medaili za třetí místo a na památku dostal od klubu zlatou plaketu.

„Chovali se ke mně hrozně přátelsky. Při uvítání měl každý připravenou nějakou větu v češtině.“ Jinak se domlouval anglicky, ale u spoluhráčů, kteří chodili na tréninky zahalení v hábitech, pro to příliš pochopení nenašel. „Na hřišti jsme si ale docela rozuměli.“

V prohraném semifinále proti katarskému mistrovi si společně zanadávali na rozhodčí, spoluhráči arabsky, Jícha česky. „Ten zápas jsme měli vyhrát. Říkal jsem si: Zlatí čeští rozhodčí.“ Ve druhém semifinále si to s nepřesnými sudími vyřídili Arabové po svém. „Rozhodčí byl pak dva dny v bezvědomí a hráči skončili ve vězení,“ vzpomínal Jícha.

Do Saúdské Arábie se možná ještě podívá. Šéf místního klubu Al Ahli Jeddah si na něj vzal mobilní telefon. Do konce letošní sezony však Jícha zůstane v Dukle. „Chci se porvat o titul a s reprezentací postoupit na šampionát.“

, Téma