Hanačkám porážka rozdílem třídy zákonitě nemohla chutnat, vždyť ještě v poločase vedly o gól a po přestávce zvýšily na 16:13. Diváci v hale v tu chvíli začali věřit v překvapení. Pak ale Most zpevnil obranu a během pár minut skóre otočil na 17:21.
Domácí kouč ještě nechal na chvíli odpočinout základní sestavu a po pár minutách ji poslal zpět, Černé anděly už však nešlo zastavit. „Došly nám síly,“ přiznala křídelnice Tereza Fryčáková. „Most hraje na dvě šestky, které mají úplně vyrovnané. V prvním poločase jsme s nimi vydržely proto, že jsme ještě měly síly. Ale ke konci už jsme s nimi nezvládaly běhat zpátky a z rychlých brejků nás semlely,“ vysvětlila.
Zora je letošním překvapením interligy, i přes neúspěšnou předehrávku drží v tabulce průběžné čtvrté místo, přičemž před sebou má kromě Mostu ještě slovenské duo Michalovce a Šala. Její vzestup navíc přišel jaksi mimoděk, po zranění zkušenějších hráček základní sestavy totiž dostaly velkou roli dosud paběrkující mladé talenty Trumpešová, Závišková, Kašpárková a další. A nadšením i dravostí dokázaly porazit i konkurenty v boji o play off Slavii, Zlín či Veselí.
Doma padly jen v prvním kole s Porubou, a tak si zákonitě brousily zuby i na Most. „Chtěly jsme a hodně, před zápasem jsme si dost věřily. V poločase to tak ještě vypadalo, ale pak nás jednoduše uběhaly,“ uznala Fryčáková.
Konec domácí série sedmi výher by ale Zoru neměl srazit, proti Mostu sice dlouho držela naději na body, jejich zisk by ale přesto šokoval. „Kdybychom vyhrály, bylo by to překvapení. Mohly jsme, ale nemusely. Vím, že budeme pořád držet při sobě,“ nepochybuje třiadvacetiletá křídelnice.
I přes dobře rozehranou sezonu zůstává cíl olomouckých házenkářek stejný – postup do play off, který se z osmi českých týmů týká jen první čtyřky. Po chudých letech, kdy usilovaly jen o poslední vstupenku, a zdaleka ne vždy úspěšně, však mohou mířit výš. „Musím to zaklepat. A jestli to tak půjde i dál, bude to super. Doufám, že se do play off dostaneme, a bylo by skvělé, kdybychom nešli na prvního, ale skončili třetí nebo druzí. Lépe druzí,“ usmívá se Fryčáková.
I proto si nemohou dovolit nechat si sice trpkou, ale přesto předvídatelnou porážkou příliš zaměstnávat hlavy. A tak když po závěrečném hvizdu zatleskaly divákům, shlukly se do kroužku a společným pokřikem zahodily zklamání. „Nikdá se nevzdáme. Nikdá, nikdá, nikdá!“
