„Pořádali jsme největší mládežnický turnaj v házené v České republice,“ připomněl trenér Pavel Hladík prestižní mezinárodní soutěž dorosteneckých družstev Sokol Kempa Cup 2018. „Bylo tady dvacet týmů z pěti zemí. A celý tým pomáhal s organizací.“
To zrovna nezní jako úplné nicnedělání.
To máte pravdu. Turnaj skončil asi před půl hodinou a teď tu sedíme všichni mrtví. (usmívá se) Jsme rádi, že jsme rádi. Volno jsme rozhodně neměli, ale sami jsme nehráli a náš čas jsme využili pro práci pro mládež.
Trochu času na ohlédnutí se za dosavadním průběhem přípravy se ale našlo. Jak tedy vypadá vaše chystání se na jarní část nejvyšší domácí soutěže?
Zatím jsme spokojení hlavně s tím, že jsme všichni zdraví. Protože na konci podzimu jsme měli hodně zdravotních problémů. Hráči se teď vyzdravili a díky tomu, že jsme byli v přípravě všichni, jsme slušně potrénovali. Takže s přípravou jsme určitě spokojení. Hlavně s přístupem hráčů, protože byli opravdu zodpovědní.
Trochu s nadsázkou se dá vaše letošní příprava rozdělit na dvě části: polskou a Final 4 Českého poháru. Proč jste se v úvodu rozhodli vsadit na zápasy proti polským celkům?
Díky práci s mládeží máme spoustu kontaktů v zahraničí. A je pro nás určitě lepší – i větší motivace, zajet si zahrát o sto kilometrů dál, do Polska, než se střetávat s českými týmy, se kterými se potkáváme v extralize. Proto jsme se rozhodli pro tu polskou variantu.
Jak jste s ní spokojení?
Turnaj v Polsku byl extrémně kvalitní i skvěle zajištěný. Házená je v Polsku sport číslo dva tři. Tomu to opravdu odpovídalo – úrovní zázemí, vším. Byli jsem tam spokojení a uhráli jsme velmi slušné výsledky. Jednou jsme vyhráli o čtyři branky, dvakrát těsně prohráli.
Jednoho polského soupeře jste si ale pozvali i domů.
Duel s Gwardiou Opole byl pro nás vlastně takovou generálkou na Final 4. Šlo o neskutečně silného soupeře, určitě nejkvalitnější tým, se kterým jsme kdy hráli. A musím říct, že jsme podali velmi dobrý výkon. Všichni, kdo to utkání viděli, uznali, že to byl mimořádný zápas. Fakt hodně těžký. My jsme byli spokojení, že jsme ho zvládli, a jen doufáme, že to přeneseme i dál.
Už jste zmiňoval finálový turnaj domácího poháru, který se o víkendu uskuteční v Chebu. S čím na něj pojedete?
Pro nás jako pro klub, který je v extralize rok a půl, to bude obrovský svátek. Jak hráči, tak celý klub se na to těšíme. Samozřejmě víme, že to pro nás bude těžké. Že tam jedeme v pozici outsidera. Takže nemáme přehnané očekávání. O to více ale chceme vsadit na bojovnost.
Už v semifinále vás čeká Plzeň. Soupeř, který v posledních čtyřech sezonách třikrát slavil mistrovský titul.
Jedeme tam s tím, že chceme hrát náš strop. Los nám nepřál, Plzeň je silný soupeř. Na druhou stranu my jsme tým, který když má dobrý zápas, dokáže porazit kohokoliv. Tím nechci říct, že jsme schopní tyto top týmy porážet. Ale jednotlivě je přehrát, to v našich silách je. Budeme se snažit, abychom to Plzni co nejvíce znepříjemnili. A třeba si v Chebu vybereme jeden z těch pěti zápasů, v němž jsme schopni vyhrát. Tak se na to díváme. A jsme velmi namotivovaní.
Už jste zmiňoval, že se vám uzdravili zranění hráči. Jeden ale asi stále chybí: Matouš Valoušek, který se zranil v přípravě.
Matouš by se ale během čtrnácti dnů měl zapojit zpátky do tréninku. Naštěstí to není nic vážného. To jsme rádi, protože jsme se báli, že to bude na déle. A tím, že se vrátili i hráči, kteří chyběli na konci podzimu, je naše situace výrazně lepší. Tým to oživilo.
Dá se říct, že uzdravení marodi budou nejlepšími posilami?
Budeme v to doufat. (usmívá se) Hlavně návrat Míry Štohanzla, jenž nám citelně chyběl v obraně, je dobrou zprávou. Myslím si, že nám to pomůže psychicky hodně. Když je tým kompletní, vždy se lépe pracuje. Nejen tím, že máte více variant. Ale i tím, že víte, že vám nechybí tři lidi. Psychika je velmi důležitá. A u našeho mladého týmu hraje velmi zásadní roli.
