Karvinský brankář Nemanja Marjanović chytá sedmimetrový hod plzeňskému Jakubu...

Karvinský brankář Nemanja Marjanović chytá sedmimetrový hod plzeňskému Jakubu Doudovi. | foto: Jiří Seidl, MF DNES

Karvinský brankář Marjanović: Jedeme dál. Nemáme se za co stydět

  • 0
Srbský brankář Nemanja Marjanović s házenkáři Baníku Karviná vybojoval čtyři mistrovské tituly. Na pátý nedosáhl. Karvinští stejně jako v roce 2019 ve finále extraligy podlehli Plzni. Zklamání zapíjel stylově půllitrem plzeňského piva. Přitom chlácholil a hecoval spoluhráče, aby se z druhého místa radovali a nebyli smutní.

„Vždyť i to druhé místo je pro nás úspěch. Tím je každý postup do finále,“ prohlásil sedmatřicetiletý Marjanović. „Můžeme se ohlížet dozadu, ale vždy je lepší dívat se dopředu. Jedeme dál. Nemáme se za co stydět.“

Přesto se ohlédněme za pátým, rozhodujícím finálovým utkání. V jeho úvodu jste chytil sedmičku Doudovi. Pak se v útoku neprosadili vaši elitní střelci Solák a Patzel. Byl to zlomový moment?
Ne, to vůbec. Je ale fakt, že v první půli nám hodně utekli. Plzeň není lepší než my jako tým, ale individuálně ano.

Titul pro plzeňské házenkáře, v Karviné ovládli rozhodující páté finále

A je zkušenější...
Lepší. Kvalitou. My jsme hráli možná i nad své možnosti. Plzni gratulujeme, vyhrála zaslouženě dneska.

Opravdu není zkušenější, když má mimo jiné Tonara, Škvařila, Šindeláře, zatímco vaši tahouni Soláka a Patzel jsou stále mladíci?
Zkušení můžete být jak chcete, ale důležitá je kvalita. Škvařil je nejlepší hráč ligy. Kolik má roků? Osmadvacet. Je plný síly, v nejlepších letech. Ale opravdu se nemusíme stydět. Neodcházíme s hlavami dole. Dali jsme do toho všechno.

Zklamaní brankáři karvinských házenkářů Nemanja Marjanović a Petr Mokroš se objímají po finálové porážce s Plzní.

To jste ukázali ve druhé půli, kdy jste plzeňský náskok devíti gólů snížili na dva.
Řekli jsme si, že to zkusíme. Už jsem zažil, že jsme tady v poločase prohrávali o sedm gólů a vyhráli o tři. Tuším, že dokonce s Plzní. Vážně nemusíme brečet, ale jsem realista. A řeknu vám jednu zajímavost – pro Plzeň to je první zápas v letošním play off venku, který vyhrála v normální hrací době, a ne na sedmičky.

A přišlo to v nejméně vhodnou dobu, že?
To ano, jasně, ale vždy hrajete tak, jak vám soupeř dovolí.

Navíc měl i širší kádr a kvalitnější lavičku. Souhlasíte?
Tento rok bylo všechno divné. Měli jsme obrovské problémy, náš klub byl v dluzích. Kvůli tomu jsme si nemohli dovolit více hráčů, takže nemáme jako Plzeň tak širokou lavičku. Museli jsme sestavu lepit, a přesto jsme to dotáhli do finále. A vyhráli jsme základní část. Zažili jsme turbulentní rok. Sezona byla hodně těžká. Přežili jsme ji a dali si nejvyšší cíl, což Karviná musí. Furt říkám: Bravo hoši, gratuluji, smekám před vámi. To jsem jim taky pověděl.

Takže letošní náročné play off může karvinský tým hodně posunout nahoru i psychicky?
Samozřejmě. Sezona byla hodně dlouhá. Teď bude pauza, což je výborné. Přijdou někteří noví kluci, přinesou něco nového.

Má nynější mužstvo budoucnost, má na to, aby za rok titul získalo?
Chybí nám opravdu málo – jeden odražený balon, o jednu technickou chybu méně, jeden zákrok brankářů navíc...

Je to i pro vás motivace, abyste v Karviné pokračoval a případně se rozloučil titulem?
Motivace to je, ale zda se budu loučit titulem, nevím. Jsem tady, pokud mě Karviná bude potřebovat. Ale budu rád, když se vrátí tak výborní brankáři jako jsou Artur Adamík, nebo Tomáš Mrkva, Ale to si počkáme asi rok dva.

Nemanjo, dovolte mi jednu osobní otázku. Vám během čtvrtfinále se Zubřím zemřel otec. Na otočku jste jel do Srbska na pohřeb, ale vrátil jste se a byl jste znovu oporou Karviné. Jak jste to zvládal?
Pomohla mí házená. Nepřemýšlel jsem o tom. A otec by chtěl, abych hrál dál, abych do toho dal všechno. Teď však začne ta těžká doba, že si uvědomím všechny ty věci. Teď to teprve pro mě bude těžké.