Terasy najde hráč na severozápadním okraji města, poblíž části Všebořice a také nákupního centra i dálnice. "Ještě koncem šedesátých let 20. století tu stávala obec Dělouš, ale pak ji pohltil důl Pankrác," říká nynější manažer hřiště Ondřej Bula.
Celá oblast je poznamenána industriální a těžební činností. "Při stavbě jsme sice místo vyčistili, ale občas tu na nás vykoukne nějaká PET lahev nebo pneumatika. A lidé sem odpadky bohužel občas vozí."
Dvě různé devítky
Ani příjezdová cesta nebudí zrovna naději, že by se tu hráč mohl setkat s krásnou přírodou. Jenže zdání klame. Terasy patří k jedněm z přírodně nejzajímavějších hřišť u nás.
První devítka je postavena na svazích kopce Jedlová hora (382 metrů), je u kraje lesa a fairwaje se důmyslně vinou mezi remízky a pruhy náletových dřevin, nejčastěji bříz. Hřiště sem skvěle zapadalo, ze svahů jsou daleké výhledy jak na Krušné Hory, tak směrem k Ústí nad Labem.
Stejně tak druhá devítka, která obtáčí zdejší jezero, vzniklé opět důsledkem důlní činnosti. Tato část hřiště je rovinatější, ale díky velké vodní ploše působí klidně. Zatímco na první devítce ze sebe hráč musí po fyzické stránce vydat hodně, ta druhá je odpočinkovější.
"Hřiště nabízí docela pestrou skladbu jamek všeho typu. Jsou tu i dva efektní třípary, které se hrají z vyvýšených odpališť, a hráč může sledovat, jak míček krásně plachtí dolů," vypočítává Bula.
Střídání stráží
Je nicméně zvláštní, že tak kompaktní a dobrý návrh není dílem jednoho člověka, ale že hřiště stavělo v různých etapách celkem pět lidí.
"S myšlenkou na stavbu hřiště přišel architekt Zdeněk Šťastný, nynější prezident klubu, někdy okolo roku 2005," vzpomíná Bula. Idea brzy našla i investora, stala se jím expandující společnost CZ Golf.
Hřiště nejprve navrhli shaper Milan Ištok a greenkeeper Bohuš Schejbal (dnes působí na Černém Mostě v Praze), po nich práci převzali Tomáš Slavíček (dnes manažer na Zbraslavi), Tomáš Stöckel (autor telčského hřiště) a také sám Ondřej Bula.
Spor o ekologii
Hřiště je vhodné především pro středně pokročilého rekreanta. Jamky nejsou zbytečně dlouhé, vyžadují přesné rány železy či hybridy. Vedle hry si ale hráč určitě užije i okolí, je to rozmanitý výlet krajinou. Nejkrásněji tu bývá na podzim, kdy se stromy na hřišti zbarví a zapadající slunce vytváří na fairwajích hezkou stínohru.
Je ovšem paradoxní, že i když hřiště krajinu zhodnotilo, mělo problém s ekology. Česká inspekce životního prostředí zjistila, že při stavbě bylo narušeno místo, kde sídlí několik druhů zvířat. Spor není dodnes uzavřen. Mezitím ale došlo k dalším úpravám místa, keře jsou prořezávány a okolí kultivováno.
"Samozřejmě areál nikomu z negolfové veřejnosti neuzavíráme, každý si ho může projít a přesvědčit se, že golf místu prospěl," říká Bula.
Hřiště zahájilo svůj provoz v roce 2008, o rok později byla dokončena stavba klubovny. Dnes má klub okolo dvou stovek členů, cílem je zhruba šest set až osm set členů. "Snad se tohoto počtu podaří dosáhnout v roce 2015," doufá Bula.
Jako na většině hřišť i tady letos bojovali s úbytkem fíčkových hráčů. "Zatím sem jezdí hlavně golfisté ze severních Čech, snad nám pomůže dálnice D8, až bude hotová," říká Bula, "doufáme ve větší zájem ze středních Čech a Prahy, kde je nejvíce hráčů."
Zatím je cesta z Prahy na Terasy komplikovanější právě pro nehotový úsek od Lovosic přes Středohoří, ale po dostavbě dálnice (snad na konci roku 2011) to sem bude trvat chvíli. Hřiště je kousek u sjezdu z dálnice na 74. kilometru, Pražáci tu pak mohou být ani ne za 60 minut (aniž by překračovali povolenou rychlost).
