Louis Chiron v Brně zvítězil v letech 1931 – 1933, dvakrát na Bugatti, jednou...

Louis Chiron v Brně zvítězil v letech 1931 – 1933, dvakrát na Bugatti, jednou s Alfa Romeo. Monacký fešák byl proslulý i svým milostnými eskapádami, ostatně v roce 1928 musel opustit svůj tým údajně kvůli pletkám s manželkou jeho šéfa. Soudě podle fotografie byl úspěšný i v Brně. | foto: Archiv Automotoklubu Masarykův okruh

STALO SE 22. KVĚTNA. Jezdí jako širón. Nejstarší pilot historie F1

  • 3
Rychle, nebojácně, tak trochu jako blázen. I tak se označuje člověk, který „jezdí jako širón“. Tedy Louis Chiron. Přitom jde o omyl. Chiron jezdil rychle, nebojácně, ale nikdy ne jako blázen. Proto se mu přezdívalo Perfekcionista nebo Profesor. Jezdil hlavou a jezdil dlouho. Proto byl nejstarším pilotem, který kdy odstartoval ve Velké ceně F1. Bylo 22. května 1955 a jemu bylo 55 let.

Už na konci padesátých let minulého století se průměrný věk řidičů ve formuli 1 snížil ke třiceti.

Dvaadvacetiletý Bruce McLaren se stal nejmladším vítězem Velké ceny, než jeho rekord překonal Fernando Alonso a později taky Sebastian Vettel.

I současné formuli vládnou „mladíci“.

Ale nebylo tomu tak vždy.

V raných letech mistrovství světa byla formule hlavně o zkušenostech. Dostat se do ní, aniž by vám bylo 40? Takřka nemožné.

Nino Farinovi bylo 43 let, když se stal vůbec prvním mistrem světa. Legendární Juan Manuel Fangio vyhrál pátý titul v 46 letech a naposledy v závodě kraloval ještě o rok později.

Luigi Fagioli je dodnes v 53 letech nejstarším vítězem Velké ceny.

Ale dědečkem všech je právě Louis Chiron.

Nejstarší muž, který kdy nastoupil do závodu formule 1. Bylo 22. května 1955, když Chiron dojel monackou Velkou cenu na šestém místě.

Bylo mu 55 let.

Gigolo řidičem

Narodil se v roce 1899, ale závodníkem být neměl.

„Budeš nám pomáhat v hotelu,“ slyšel od rodičů už v deseti letech.

Jenže malého Louise to vždycky táhlo k motorům. Když byl na konci první světové války povolán na frontu, rychle ho díky řidičskému umění převeleli od dělostřelectva na pozici osobního šoféra.

A tak vozil maršály Pétaina a Foche z jedné fronty na druhou.

Na závodění si ale musel počkat. A taky vydělat. V Monaku pronajímal garáž a také tančil – pro bohaté monacké ženy třeba v Hotelu de Paris.

„Byl jsem jediným pilotem, který svou kariéru zahájil jako gigolo,“ smál se později svým začátkům.

Právě díky těmto kontaktům se Chiron seznámil s bohatým Alfredem Hoffmannem – dědicem zdravotnické společnosti Hoffmann-La Roche.

Rozuměli si tak, že Hoffmann krátce poté koupil Chironovi Bugati T35B, se kterým Chiron okamžitě začal vítězit. Porážel různá tovární auta a budoval si pověst výborného pilota.

Ne na dlouho.

Varzi (č.36) a Chiron(č.28) oba na vozech Bugatti (r.1931)

Chiron totiž dostál i své pověsti gigola. S ženou svého mecenáše Alice, které všichni říkali Baby, si rozuměl až příliš.

Když to Hoffmann zjistil, Chirona na hodinu vyrazil.

O práci se ale bát nemusel. Sáhl po něm tovární tým Bugatti a on hned dojel čtvrtý v britské Grand Prix. Přestože se Evropa utápěla v hospodářské krizi, Chironova hvězda stoupala. Vyhrál ve Španělsku a Itálii a potvrdil své místo mezi elitou.

Ani v továrním týmu ale dlouho nepobyl. Když odmítal uposlechnout týmová nařízení a dělal si, co chtěl, ze stáje ho propustili.

I tak pro něj třicátá léta byla veskrze skvělá. Vyhrál tolik závodů, že se stal hrdinou Francie. Lidé milovali jeho cit pro závodění, stejně jako veselou povahu. Třikrát kraloval také Velké ceně Československa na Masarykově okruhu.

Jeho styl závodění byl tak obdivován, že mu říkali Perfekcionista nebo Profesor. Tedy přezdívkou, kterou později zdědil Alain Prost.

Chiron možná nevyhrál tolik Velkých cen jako ostatní piloti, i tak má nesmazatelné místo v historii motorsportu.

Monacká Velká cena

Byl také velmi pověrčivý.

Před každým závodem vždycky s červeným šátkem kolem krku několikrát obešel vůz.

„Přitom nevnímal svět, jenom svoje auto. Mluvil s ním, jako kdyby promlouval ke koni. Pak se posadil, usmál se a vyhrál,“ vzpomínal Rudolf Caracciola, další ze slavných pilotů.

Několikrát také unikl smrti jen o vlásek.

Stalo se před lety

Historický seriál sportovní redakce iDNES.cz

Všechny díly seriálu najdete přehledně ZDE.

Tu nezvládl proslulou šikanu v Monaku, tu začalo jeho auto hořet při italské Grand Prix. Ze všeho ale vyvázl, stejně jako z druhé světové války.

Během ní se podílel na převádění sestřelených spojeneckých letců z neutrálního Švýcarska přes okupovanou Francii a Pyreneje. Odtud pak měli šanci dostat se zpět do Velké Británie.

Po válce bylo Chironovi už 46 let, ale odmítal přestat závodit. Byť už neměl tak rychlé reakce jako dřív, spoléhal na svůj instinkt a dlouholeté zkušenosti.

V roce 1950 patřil k zakladatelům současného mistrovství světa, kde vydržel až do roku 1958. To už se ale z kvalifikací do závodů nedostal.

Velkou cenu tak jel naposledy 22. května 1955 v 55 letech a 292 dnech.

Ani po konci kariéry ale z motorsportu nezmizel.

Rychlostní rekord Bugatti Chiron

Byl šéfem monacké Grand Prix, kterou spolu s rodinou Noguesovou a princem Louisem založil, stejně jako tamní rallye.

O Velkou cenu se staral až do své smrti v roce 1979.

Jeho jméno nyní nese slavná zatáčka v Monaku u venkovního bazénu a také „nejrychlejší auto na světě“, které představilo Bugatti v roce 2016.

Má 1500 koní a zvládne rychlost 500 kilometrů za hodinu. Jezdí jako širón. 


Sport v roce 2024

4. - 26. 5. Cyklistické Giro d´Italia
10. - 26. 5. MS v hokeji, Praha a Ostrava
26. 5. - 8. 6. Tenisové Roland Garros, Paříž