„Věděl jsem, do čeho jdu. I proto to pro mě bylo trochu jednodušší,“ uvedl Prix v rozhovoru pro klubový web Sokolů. „Švédové mají úplně jinou mentalitu než my Češi. Jsou hrozně společenští, a tak mi vůbec nevadí, že tu jsem sám. Švédsko je navíc kolébka florbalu, takže si myslím, že je snem každého si tu zahrát,“ pokračoval.
Současný klub Strängnäs IBK, sídlící v městečku na břehu jezera Mälaren nedaleko metropole Stockholmu, si zvolil z vlastní iniciativy - doma za Sokol zatím s ohledem na platná vládní nařízení hrát nelze.
„Ozval se mi pak hlavní trenér, že by měli zájem, a tím se to rozjelo. Prakticky týden jsme byli v každodenním kontaktu a domlouvali se na různých podmínkách a celém přestupu,“ líčil Prix.
Strängnäs hraje druhou nejvyšší soutěž, jež je rozdělená na jižní a severní část.
„V obou skupinách je dvanáct týmů, s tím, že během sezony se s druhou skupinou nepotkáte. Nehraje se tu ani žádné play off nebo o sestup. Z každé skupiny postupuje první tým rovnou do nejvyšší soutěže, ale také tři týmy rovnou sestupují o ligu níže,“ popisoval Prix.
Okamžitě zaznamenal, že místní hráči jsou s balonkem mnohem šikovnější než ti v Česku.
„Všechno je tu o něco rychlejší, hráči jsou zvyklí dávat míček hned od hokejky,“ všiml si mladý obránce. „Naopak u nás se hraje do těla, na to tady nejsou tolik připraveni. Ale jinak mi přijde, že je to podobná úroveň (jako v superlize).“
