Prezident Sarkozy se při tradiční armádní přehlídce na Elysejských polích v Paříži navzdory dešti projížděl na vojenském voze a mával davu. Nad hlavou mu prolétly stíhačky a vypustily dým v barvách francouzské vlajky. Slavnostní den zakončil obří ohňostroj u Eiffelovky.
Ale v pelotonu se šampaňské, co Francouzi chystali k vítězným fanfárám, vrátilo k ledu.
"Počítá se jenom první místo," klopil oči Pierre Rolland, v 10. etapě nejlepší z domácích. Do Gapu dojel na čtvrtém místě.
Pohádky mají svoje jméno oprávněně - nestávají se každý den. Na její pokračování se ve Francii čeká pět let. Posledním "bastillským" dobyvatelem byl David Moncoutié.
"Je skvělé takhle oslavit státní svátek," říkal tehdy. "Byl to krásný závod, zvlášť proto, že podél tratí bylo tolik lidí."
Stejně tolik, a možná i víc, jich podél cest stálo i tentokrát. Ulice (i ženy) byly nastrojené, všude se třepotaly vlajky. A francouzští cyklisté, kterých se teď v pelotonu Tour pohybuje 33, měli jet pro vítězství.
"Chtít je něco jiného než moci, ale samozřejmě se o to pokusím," slíbil ráno národní šampion Thomas Voeckler. Jenže finišoval až na 90. místě.
Na den Bastilly je (nepsaným) pravidlem, že v úniku MUSÍ být Francouz. Ale ono to málem ani nedopadlo. "Trvalo docela dlouho, než se únik vytvořil," všiml si i Roman Kreuziger.
A původně v něm nikdo z domácích nebyl, mezi uprchlíky se dotáhli až později.
Přesto Francouzi na své Tour žádnou ostudu nedělají, na kontě mají tři vítězné etapy a dva dny v dresu lídra.
"Jsme realisté a víme, že žádný domácí závodník nemá na to být v první desítce. Naším cílem musejí být vítězství v etapách," tvrdil manažer Cofidisu Eric Boyer.
V pelotonu Tour není v počtu etapových vavřínů úspěšnější národ, ale triumf v té "bastillské" jim utekl.
Jak dlouho si na ně u galského kohouta budou muset ještě počkat?
