Ta otázka byla prostá: „Jste zklamaný z dnešního výsledku?“
Jonas Vingegaard se na chvíli odmlčel a pak řekl: „Ne.“
Následovalo čekání, zda svoji odpověď rozšíří. Ale k tomu se zjevně neměl.
Na tiskové konferenci po páteční etapě vypadal stejně jako vždy. S pokerovou tváří. Odpovídal krátce, bez většího náznaku emocí. Opakovaně se snažil dávat najevo: Vlastně je všechno v pořádku.
„Cítil jste se dnes jako obránce, zatímco o víkendu v Alpách byste chtěl být útočníkem?“ byl dotázán.
„Eeehhh... Cítil jsem se velmi dobře. Jsem rád, kde se má forma nachází. Další týden ze sebe vydám to nejlepší a uvidíme, jak vše dopadne.“
„Ve skupině favoritů dnes tým UAE na Colombieru vaše Jumbo početně převýšil. Šetřili jste snad pomocníky na sobotní ještě mnohem těžší etapu?“
„Věděli jsme, že UAE udělá poslední stoupání těžkým. Ale i tak jsme odvedli dobrou práci. V žádnou chvíli jsem nebyl sám.“
„Co říkáte tomu, že z vašeho původně 52sekundového náskoku nezbylo nyní skoro nic?“
„Nezatěžuji si tím hlavu. Prostě dělám jen to nejlepší, co umím. Nevěřím, že Tour rozhodnou sekundy.
Jinými slovy: Vingegaard věří, že se stáji Jumbo podobně jako loni povede všeřešící horský útok na Tadeje Pogačara, v němž budou létat minuty. Jakoby dávalo Jumbo najevo: Jen ať si Pogačar řádí, ať se vysiluje při sekundových útocích, při jeho hře o drobné. My se soustředíme na jeden tvrdý, zničující úder kladivem. A ten ho bude bolet.
Pátek, s jedinou horskou prémií až na samém konci etapy (byť nejvyšší kategorie), pro takový úder nebyl vhodným terénem.
Pogačar: Vezmeme si sebevědomí
Cesta na vrchol Grand Colombier je každopádně dlouhá, ukrutně strmá a úzká. Stejně jako Puy de Dôme i tato hora dominuje svému okolí a impozantně se tyčí ze svěžích lesů a luk Jury.
Před historicky prvním dojezdem Tour na tento kopec v roce 2020 se ředitel závodu Christian Prudhomme nechal slyšet, že v budoucnu by se Grand Colombier měl stát jedním z ikonických stoupání Tour.
Jenže už před třemi lety to nebylo místo, kde docházelo k velkým rozestupům mezi jezdci, do 34 sekund za vítězem etapy se jich tehdy vtěsnalo jedenáct. I tentokrát se tedy spíše dalo očekávat, že Pogačar najede na Vingegaarda maximálně drobné sekundy plus možná nějaký ten bonus.
Přesto i taková vidina stála týmu UAE Emirates za námahu, aby kontrolovali takřka celou etapu na špici pelotonu.
Na cílovém stoupání v úchvatných kulisách pak Mark Soler, po něm Felix Grossschartner, Rafal Majka a Adam Yates diktovali tempo, vše ve jménu bílého muže Tadeje Pogačara.
Skupina favoritů byla zákonitě stále skromnější. Když v ní zbývalo sedmnáct jezdců, nacházelo se mezi nimi stále pět z UAE, zatímco jen tři z Jumba.
„Našim cílem bylo vyhrát etapu a najet nějaké sekundy na Vingegaarda, včetně těch bonusových,“ podotkl manažer Pogačarova týmu Fernandéz Matxin.
Adam Yates se svým útokem 3,5 kilometru před metou pokusil o první rozčeření vody.
Sepp Kuss, kolega z klanu superdomestiků, jenž však obléká žlutočerné barvy, jeho atak vzápětí zlikvidoval a přitáhl k němu i skupinku lídrů.
Pogačar si schoval vlastní útok až na posledních 400 metrů. Načež se opakoval scénář z Puy de Dome. Vingegaard se ho pokusil zachytit, po chvíli se však mezi nimi otevřela mezera, která až do cíle nezmizela.
Etapu Slovinec nevyhrál, z úniku triumfující Michael Kwiatkowski byl proti, ale získal na úhlavního protivníka 4 + 4 sekundy. V celkovém pořadí jej od Dána dělí už jen devět.
Jakoby po třinácti etapách hráli víceméně remízu.
Ovšem zároveň Pogačar svého největšího soka pokořil ve třetím horském dojezdu v řadě. „Z Colombieru si můžeme vzít sebevědomí a motivaci. Nevyhráli jsme v etapě, ale v bitvě o žlutý dres dnes ano,“ říkal.
„Dynamika je pozitivní,“ dodával Matxin.
Už po etapě na Puy de Dome se v rámci slovních přestřelek uchýlilo Jumbo k zajímavé taktice. Jeho sportovní ředitelé najednou začali prohlašovat: „Pogačar je teď větším favoritem.“
Podobně i před páteční etapou Vingegaard tvrdil: „Její koncovka bude Tadejovi vyhovovat víc než mně.“ A sportovní ředitel Frans Maassen doplňoval: „Možná, že dnes budou UAE po celý den ovládat jeviště.“
Jakoby takovými tvrzeními chtěli na tým UAE přenést tlak. Nebo jeho jezdce donutit před víkendovými bitvami k větším výdajům energie, než je nutné.
Marco Marcato, sportovní ředitel UAE, se pousmál: „Posloucháme, co říkají, a přebíráme si to po svém. Tohle jsou mentální hry, které jsou běžné.“
Nastal čas pro hlavní chod
Marc Madiot, manažer stáje Groupama-Fdj na pátečním startu pronesl: „Když se na trasu této Tour podíváte jako na jídlo, tak uvidíte, že jsme zatím snědli předkrm, ale ještě jsme se nedostali k hlavním chodům a už vůbec ne k dezertu. Ještě se může stát spousta věcí.“
Brutální horské finále závodu ve Vogézách, Alpách a Juře potrvá až do příští soboty a na Grand Colombieru teprve začalo.
Páteční etapu označovali experti za horský sprint, zatímco tu následující nazývají horským maratonem. Přičemž nemají na mysli její délku, ale především nálož kopců.
Tour vstupuje do Alp. Čtrnáctá etapa do Morzine přináší tři stoupání první kategorie před mimořádnou prémií Col de Joux Plane, 11,5 kilometru dlouhým výšlapem se sklonem 8,5 procenta. Po něm následuje ještě devítikilometrový sjezd do Morzine.
Bude toto vhodná scéna pro jumbovský drtivý úder?
Nebo nedělní 15. etapa, která má také přes 4000 nastoupaných metrů a vyvrcholí 10kilometrovým stoupáním do Saint-Gervais Mont-Blanc?
„Na takových supertěžkých etapách se vždycky něco stane,“ nadhodil Vingegaard.
Kuss přidal: „Ještě jsme neabsolvovali opravdovou vysokohorskou etapu, a právě v nich se Jonas cítí nejpohodlněji. Na ně se nejvíc těší. Se vší dosavadní únavou v nohách by Alpy mohly být výrazně rozdílové. Nebudou až tak výbušné jako předchozí etapy, které svědčily Pogačarovi.“
Ovšem pokud Jumbo o víkendu plánuje útok s velkým Ú, musí brát v potaz i skutečnost, že Pogačar se podle dosavadních indicií během Tour postupně zlepšuje.
Vzpomínat na to, jak jej loni Vingegaard a spol. odrovnali v etapě přes Galibier, je pěkné.
Tehdy však na něj útočili dvěma jezdci, kteří pro Pogačara stále mohli být hrozbou v celkovém pořadí - Rogličem a Vingegaardem - a nechali lídra stáje UAE Emirates, ať se při sjíždění těchto útoků postupně vyčerpá.
Nyní, při vší úctě k desátému Kussovi ztrácejícímu 7:11 minuty, mají v Jumbu takového jezdce, jenž by byl pro Slovince hrozbou, pouze jednoho.