Pětkrát jste letos startoval v časovkách a všechny jste je dokončil do 11. místa. To by měl být důvod ke spokojenosti, ne?
No, ne tak docela. Když na 2. místě jednou zůstanete za vítězstvím jen o tři a podruhé o čtyři vteřiny, zrovna to nepotěší. A také na Dauphiné, kde jsem byl jedenáctý, to mohlo být lepší. Jenže dvakrát jsem šel málem k zemi. Jednou jsem tam chytil za mlíko (páska ohraničující trať) a čekal, jestli mě stáhne k zemi, nebo jestli ho utrhnu. Naštěstí jsem ho utrhl. A v jedné točce tam byl nasypaný písek, měl jsem štěstí, že jsem tam nesletěl. Ale člověk to musí brát, jak to je. Jsem jedenáctý.
Dauphiné bylo obzvlášť obtížné, s řadou kopcovitých a horských etap. Jak jste se po nich cítil?
Myslím, že dobře. Měl jsem sice pocit, že forma ještě není úplně top, ale počítám s tím, že teď bude už jen lepší. Čeká mě republika a pak další vrchol sezony.
Tím myslíte Tour, ne? Nominace NetAppu sice ještě nebyla, ale tým s vámi podle všech indicií najisto počítá.
Tak dobře. Čeká mě Tour.
Kde jste na ni piloval formu?
Doma. Po Dauphiné jsem chvíli odpočíval a pak jsem zařadil ještě jeden tréninkový blok, i když v pátek jsem si musel odskočit na jednu akci do Německa. Na tréninku jsem si dával necelých 200 kiláků denně. Ve středu se ještě rozjedu před časovkou, ve čtvrtek jedeme časovku, v neděli silniční závod a potom už nebude před Tour prostor na natrénování. V těch nohách už to teď musím mít.
Letošní sezona pro vás byla nová tím, že jste se na jaře namísto etapových závodů více soustředil na klasiky. Jak se vám takový program zamlouval?
Měl jsem z něj trochu strach, bývá při nich hodně špatné počasí, ale nakonec jsem v Belgii ani Nizozemsku na žádném závodu nezmokl. To se mi povedlo až při etapáku Kolem Bavorska, kde pršelo tři dny v kuse. A v březnu i na San Remu v Itálii, kde by člověk očekával taky teplejší počasí. V Belgii bylo naopak hezky, za to jsem byl rád. Nakonec jsem byl s tak sestaveným plánem sezony docela spokojený. I když Belgie byla nervózní, to ano. Mnohem víc než jinde se tam padá...
Hodně jste si v hlavě probíral, jak vysoko jste mohl skončit na klasice Kolem Flander, kde jste se dotáhl do čelní skupiny, nebýt defektu 20 kilometrů před cílem?
To mě mrzelo spíš těsně po závodě. Ale jsem spokojený s tím, jak jsem na Flandry byl připravený. Ani jsem nečekal, že na tom budu až tak dobře. Přímo po závodě jsem byl kvůli tomu defektu dost zklamaný, ale zpětně s tím nic nenadělám. Budou další závody.
Při Dauphiné už jste nyní zkoušeli i týmovou taktiku pro Tour. Jak vám to šlo?
Snažili jsme se sjet, abychom si pak na Tour víc rozuměli a každý tam dělal, co má. Myslím, že tým dohromady funguje dobře.
Když sledujete vašeho kapitána Lea Königa, vracejícího se po zranění kolene, vidíte podobně jako on, jak se s každou další etapou zlepšuje?
Už na Dauphiné vypadal Leo hodně dobře a na Tour by měl být v ještě větší formě. Bude připravený.
Navíc dostane i kvalitní pomocníky do kopců. Tiago Machado vyhrál o víkendu závod Kolem Slovinska.
Právě proto tým Machada před sezonou bral, aby pomohl v kopcích. Je jen dobře, že se ukázalo, že vzali toho správného člověka. V kopcích budeme o hodně silnější.
Vy sám už máte na kontě dvě Grand Tour. Řekl byste, že už víte, do čeho jdete?
To je těžké odhadnout. Už mezi Girem a Vueltou byl pro mě velký rozdíl a o Tour se říká, že je to ještě něco úplně jiného. Čekám, že bude ještě těžší, rychlejší a hlavně ze začátku mnohem nervóznější. Ale jakýsi odhad, do čeho na třítýdenním etapáku jdu, už přece jen mám.
Na Vueltě bylo loni hned 11 horských dojezdů. Nepřipadala vám těžší než Giro?
Ne, z mého pohledu bylo Giro daleko obtížnější a víc se na něm závodilo. Je to dáno i tím, že Vuelta je na konci sezony a hodně lidí už toho má tou dobou plné zuby, za celý rok mají v nohách spoustu kilometrů, a proto pak Vuelta vypadá jinak.
Při mistrovství republiky ve Slavkově, které je společné pro Česko i Slovensko, budete nyní obhajovat hned dva české tituly. Ale časovka je tentokrát mnohem kopcovitější.
No ta je spíš šitá na míru pro Lea.
Bude to boj o titul mezi vámi dvěma?
Možná ano, takový týmový souboj. (Na startu bude i Zdeněk Štybar, naopak Roman Kreuziger chybí). A ze slovenské strany by se do toho mohl zamotat Peter Velits. Peter Sagan nejspíš časovku nepojede. Ve Švýcarsku ji jel dobře, ale na republice v ní nejezdí.
Druhou šanci pak budete mít v neděli v silničním závodě. Je hodně lákavá představa oblékat dres českého šampiona na Tour?
Jo, ten bych tam oblékal rád. (Národní šampioni oblékají při závodech během sezony namísto klasických týmových dresů dresy mistrů své země.) Ale těžko říct, jak se bude silniční závod ve Slavkově vyvíjet. Loni to na prvních okruzích odjíždělo a sjíždělo se, pak to bylo dost na větru. Nakonec spurtovalo nějakých 25 až 30 lidí a z nich už většina byla hotová. Republika bývá loterie. Loni jsem měl ve spurtu i trochu štěstí. Ale určitě to zkusím provést tak, abych se v tom dresu mohl na Tour projet.
